Deníček nebo tedy spíš "občasníček" :-)

24., 25. 10. 2015
Obedience zkoušky a obedience závody NoBorders
Angie poslední dobou cvičí moc pěkně. Takřže jsem do víknedových obedience závodů vkládala velké naděje. Zároveň ale o to víc jsem se bála studené sprchy... Nakonec to šlo.
V sobotu Angie odvičila konečně taknějak ten průměr, ale chyby tam byly. Zvládla splnit OB2 na velmi dobře. A já domů odjiděla s celkem slušným pocitem.
V neděli mě ale Angie překvapila. Zacvičila!
SPLNILA OB3 NA VÝBORNĚ a umístila se na 3. místě.
Takže dveře do OB3 jsou nám otevřené.

3. 10. 2015
Obedience Seminář s Júlií Bukovinskou
Vyrazila jsem s Angie na seminář s Júlií. A bylo to fajn. Trochu mě to zase nakoplo makat dál.
Tak uvidíme, jak to půjde.

30. 8. 2015
Předkolní dvojzkoušky agility
Hroznej pařák! Angie i přes to byla veselá, až moc - takže dvě diskvalifikace. Dixi první běh taky dikvalifikace. Ale v druhém běhu si doběhla pro 3. místo!

25. - 27. 8. 2015
Prázdninová obedience nalejvárna s Lucií Stemmerovouo
S Angie jsme strávily 3 dny na intenzivním tréninku obedience.
A Angie byla šikovná! Mile překvapila.
Normální cviky předváděla standardně s dobrou rychlostí! Když doško na chytáky, ukázala se a nachytat se nenechala. Cviky s rušivkama také zvládla bravůrně. Tak ještě by jí to takhle mohlo jít na závodech...

20. 8. 2015
Agility trénink
Dnes jsme byly po dlóóóóuhé době na agility tréninku.
Bylo to fajn, holky byly šikový! Takže prozatím neházím flintu do žita...

16. 5. 2015
Zkoušky obedience v Heřmanově Městci
No jo, no. I tak už to bývá... I když jsem s Angie nastopila nanečišlo, jen tréninkově s možností odměňovat, náš výkon stál za prd. Kdyby to stálo za prd... To bylo fakt hrozný. Tohle Angie ještě nepředvedla. A tedy doufám, že už nepředvede (nebo alespoň za hoooodně dlouho).

7.- 10. 5. 2015
Obedience workshop Poniklá
Doposud asi nejlepší akce na které jsme byli!
Popis by zabral asi tak dvě stránky. A Ještě by to pořádně neřeklo, jaké to tam bylo.
Prostě super, úžasná akce!

28. 2. 2015
Jarní ANF - Canina obedience závod ve Dvoře Královém nad Labem
Tentokrát jela jen Angie.
Co a proč se stalo, že Angie na začátku "blbla" asi nikdy nezjistím. Pak se ale Angie vzpamatovala a cvičila pěkně!
Takže nakonec zkoušku OB2 dala na dobře! A umístila se na 5. místě.


22. 3. 2015
Obedience závody Mira Mar Cup
Moje domácí psí škola - Psiško pořádala závody obedience, kterých jsem se zúčastnila nejen jako závodník, ale i jako pomocník.
Byl to náročný den.
Angie trochu nečekaně na 2. místě s výsledkem nehodnocena ve třídě OB2. Hold se bodově nevešla do limitu pro splnění zkoušky .
A Dixi trochu čekaně v OBZ také nehodnocena.
Zato má ale Dixinka z akce pár hezkých fotek

21. 2. 2015
Zimní halové dvojzkoušky agility
No, to byla zase akce. Pro příště bude asi lepší zůstat doma :-(
Aneb jak si ze 4 běhů odvést 4 diskvalifikace

14. 2. 2015
Seminář obedience hrou
Lucia Stemmerová uspořádala ve spolupráci s Psiškem seminář - obedience hrou.
Bylo to moc fajn!
A Angie překvapila!
Za super fotky vděčím Janě Kráté

7., 8. 2. 2015
Agility intenzivka s Kristou Půdovou
Po čase jsem vytáhla holky na agility. Intenzivky s Kristou mám ráda. Vyrazily jsme do fajn prostředí KK Simire v Ratenicích.
Angie běhala!! Jako jo, asi má na víc... Ale také si uvědumuji, že toho po ní chci celkem dost. A troufám si říct, že běžela nejlépe za poslední dva a půl roku. Takže jsem po dlouhé době jela domů spokojená!
Dixu jsem vytáhla jen na chvíli. Chtěla běžet, dokonce i běžela. Jen jsme se nemohly nějak domluvit.

22., 23. 1. 2015
Obedience seminář s Lenou Śliwerskou
Ve čtvrtek a pátek jsem se s Angie účastnila semináře s Lenou. Bylo to super!
Čtvrtek patřil nácviku jednotlivých cviků. Každý z účastníků měl stanovený čas, který mohl věnovat řešení jakéhokoli problému. Moc fajn bylo to, že účastníci měli stanovený čas, který hlídala pověřená osoba. Takže všichni strávili na place stejně dlouhý čas.
Pátek byl zaměřený na rozdíl mezi tréninkem a závodem a závodní trénink.
Bylo to celé moc fajn. Plné nápadů a poznatků. No, ale stejně jako já nemám (bohužel) v tréninku černobílá kritéria, tak ani naše další pokusy pravděpodobně nebudou tak černobílé jak se na semináři jevilo.
Pár fotek http://obediencepsisko.rajce.idnes.cz/Seminar_s_Lenou_Sliwerskou/

10., 11. 1. 2015
Agility intenzivka s Kristinou Půdovou
Sobota tradičně slabší. No, slabší? V sobotu po druhém kole jsem začala shánět psa, kterého bych si v neděli vzala místo Angie (Dixa byla indisponována, tak nebyla vůbec).
Neděle už byla trochu lepší. Ale je pravda, že i parkur byl běhavější.
Každopadáně nikterak nadšená jsem nebyla.

7. 1. 2015
Trénink obedience
No, tak první trénink dalšího roku stál celkem za prd. Snad to bylo tím, že to byl první letošní trénink.
Jako skoro vždy na obedience, byla jen Angie. A možná to bylo lepší. Mohla bych být skleslá rovnou dvakrát :-)


                                                                                                   

31. 12. 2014
Silvestr
Ráno nás panička vzala na delší procházku do lesa.
Doma jsme si pak ani nemohly odpočinout, protože jsme všichni jeli na návštěvu. Jo, bylo to tam také fajn.
Když jsme pak konečně byly doma, odpadly jsme. A slyšet všechny ty rány a dělobuchy jakože z dálky, nebylo tak špatné. Ještě když nám k tomu panička dala uzený dobroty.

15. 11. 2014
7. MISTOVSTVÍ ČR V OB
To nám to pěkně začíná. Je pátek a panička nás všechny nakládá s hromadou věcí do auta. Kam to zase jedeme?
Hotel v Brně? Určitě se bude něco dít. Kromě toho, že panička s sebou má věci na cvičení, tak je i poměrně dost nervózní. Noc proběhla v klidu a spalo se celkem fajn.
Ráno přesun do haly KK Zetor na MČR v OB. Tak proto byla panička tak nervní.
Hej, jdou s Angie na řadu hned jako první!
Angie odcvičila parádně! Jako kdyby věděla, že na tom paničce fakt záleží. A to tedy bylo na paničce vidět. Angie vůbec nepomáhala a naopak jídost cviků zhoršila. No, já bych jí v tom nechala asi pěkně vykoupat, aby si to pamatovala na příště. Ale Angie je jiná. Ona je takový závislák, podstivka, takový "suchý zip".
Holkám to jejich snažení vyneslo 5. místo (z 26 zúčastněných týmů), což je super!
 Když jsem viděla, jakou měla panička radost, uvědomila jsem si, proč se Angie tak snažila. A zpětně mi došlo, že to vlastně bylo super se na ně koukat. Předvely pěkný výkon.

18. 10. 2014
Obedience závody Ratenická Pětatřicítka
Vyrazily jsme s paničkou na obedience závody. Obě dvě!
Dixina moc šikovná nebyla. I tak ale byla na 1. místě mezi psy do 35cm v kohoutku.
Zato já jsem válela! Odcvičila jsem si svoje. Panička mi to zkazila chůzí. Místo obratu doprava se otočila doleva. Ale stewardka se s tím krásně vypořádala. Jak říkám, válela jsem. Takže jsem byla na 1. místě mezi psy do 35cm v kohoutku. Ale byla jsem i 1. mezi všemi!

1. 10. 2014
Obedience zkušky PetCentrum
Yíííhááá! Nic moc se k tomu nedá dodat!
I když panička byla pěkně nervózní, nebylo to na ní tolik poznat. Angie makala super! Až jsem si říkala, že příště taky budu muset máknout, abych se nenechala zahambit :-)
Angie splnila zkoušku OB1 na výborně. Moc tedy nechápu, že ještě při předposledním cviku - polohách ještě i vrtěla ocáskem.
Prostě se to jak paničce, tak Angie povedlo. I když tedy panička říkala, že to mohlo být lepší...

9., 10. 8. 2014
Letní párty - agility závody v Ratenicích
Sobotu a neděli jsme strávili v Ratenicích na závodech. V sobotu tedy jen s paničkou, ale v neděli s námi jel i páníček a malej kluk.
Název závodu Letní párty opravdu seděl. Bylo hrozné vedro. Ale pořadatelé mysleli opravdu na vše a tak připravili i bazének pro psy. Tam nás panička před během vždy schladila a tak jsme mohly běžet naplno.
Tentokrát jsem byla lepší než Angie! Ta tedy také neběhala špatně.




29. 3. 2014
Intenzivní trénink obedience s Ladou Rychterovou
Naše psí škola - Psiško pořádala obedience seminář s Ladou Rychterovou. Takže to si panička nemohla nechat ujít.
Těsně po obědě si panička pobalila pár věcí a jely jsme. Dixina zůstala doma. Možná by tedy asi bylo lepší, kdyby cvičila ona. Ale to už se teď nedovíme. Lada je příjemná. Za odpoledne jsme stihli všichni odcvičit tři bloky podle svého uvážení. Ani v jednom jsem zdaleka neopdala

25. 2. 2014
Panička teď neměla čas moc psát.
Takže shrnutí posledních dní.
Angie byla na ofiko zkouškách obedience OB-Z a splnila na velmi dobře!
Pak jsme obě byly na zkouškách na nečisto, obě OB-Z s výslekdy Dixi - dobře a Angie - velmi dobře.

2. 2. 2014
OB-Z nanečisto
Naše domácí Psí škola obedience pořádala tréninkové zkoušky obedience.
Samozřejmě, že u toho panička nemohla chybět :-)
Ještě, že tohle se týká hlavně Angie a mě s tím dává pokoj.
Angie byla šikovná! Když jsem slyšela, že jedou závodit do malé vytápěné haly, říkala jsem si, že přijede domů panička zklamaná. Ale ono ne, Angie se snažila! Jo, nebylo to uplně ono. Ale tak ani od paničky to nebylo uplně ono, co si budeme povídat.
Každopádně se holky neztratily. Na to, že trénují asi měsíc, tak super! Přivezly mi domů i nějaké pamlsky, protože Angie vybojovala 3. místo (z 11ti psů) a 233,5 bodu.
Video - http://www.youtube.com/watch?v=wS9MmlKq5ho&feature=youtu.be 


1. 12. 2013
Silvestr
Hned brzy ráno nás panička vytáhla na jednu procházku.
Odpoledne pak na druhou, a ještě delší!
A doma jsme toho také moc nenaspaly. Nejdřív ještě maličko pocvičit. Pak večeře a když to venku začalo bouchat, dostaly jsme obě dvě naminky na žvejkání. Což není fér, protože Angie se nebála, takže by to klidně zvládla bez té dobrotky :-)
Protože jsme byly dost unavené a zabavené žvejkáním.. Přežily jsme Silvestra lépe než panička čekala.


 

20.- 30. 12. 2013  
Vánoční svátky
Tak tyhle Vánoční svátky mi byl čert dlužný.. I když Angie to asi vyhovovalo.
Vánoce, prý svátky klidu a míru. Pche!
Jo, na trénínku jsme na žádném nebyly. To přiznávám. I když bych možná raději občas trénovala než abych byla skoro každý den na několika kilometrové procházce. A ta procházka by mi asi ani tak nevadila. Ale když ono většinou chodilo hodně psů. Panička to vždy s někým domluvila a bylo to. Angie, té to vyhovovalo. Ta alespň měla pokaždé s kým řádit. Jen tedy moc nechápu, že jí to pořád bavilo lítat tam a zpět..

9. 11. 2013
Strakaté dvojzkoušky
Vyrazili jsme zase na závody. Bylo to nějaké divné. Ani jedna jsme si s paničkou nějak vůbec nerozuměly.

28. 10. 2013
Závody - dvojzkoušky v Kyjích
Všchni jsme vyrazili na dvojzkoušky do Kyjí - na domácí cvičák. Panička tedy doufala, že nám to bude běhat celkem hezky, skoro jako na tréniku.
Nezklamaly jsme! Běhaly jsme obě dvě jak nám to nejlépe šlo!
Každá jsme si domů odvezla jedno první místo a jednu diskvalifikaci.

24. 9. 2013
"domácí juchů trénink"
Normálně by tu o něm nebyla ani zmínka.. Ale! Běhala jsem jako ďas! Až paničce došla slova a nestačily nohy :-)
Angie běhala tak normálně. Takže nic moc.
Jak říkám, zato já jsem byla jak střela! A zrovna to nikdo nenatáčel, to by totiž stálo za to!

 

22. 9. 2013
Intenzivka s Krisinou Půdovou
Tam zase byla Angie. Asi to bylo i dobře. Běžela tak ucházejícně a parkur vyhovoval spíš jí než mě.
Tak co myslíte, jak jí to běželo?
Video: http://www.youtube.com/watch?v=cQFGsv4HGPY 

 

7. 9. 2013
Kácovský Tuplák 2
V sobotu brzy ráno jsme vyrazili všichni do Kácova na závody.
Zatím co Angie nedoběhla ani jeden běh, takže domů jela s třemi diskvalifikacemi, mě se celkem dařilo. Na výsledkách to moc vidět není, dvakrát diskvalifikace. Ale tedy obě dvě byly víceméně paničky.. Jednou třetí místo a další zkouška na výborně.
Podle paničky slov i nálady jsem poznala, že Angie nic moc. Ale já jsem byla pochválená, aby tak ne, když jsem se táááák snažila :-)
A tady ještě video: http://www.youtube.com/watch?v=J1lY5o0WIbQ 

 

20. - 24. 8. 2013
Intenzivní trénink (tábor) s Terkou Královou
Je to divné, že to začalo v úterý. Ale to vůbec nevadí. Dixinka zůstávala doma s páníčkem, který pracoval. Zatím co já jsem jezdila trénovat s paničkou.
Bylo to náročné, hlavně poslední - pátý den. Ale bylo to fajn! Moc fajn, i panička vypadala spokojeně.

 

29. 6. 2013
Obě dvě jsme jeli na závody. Byly jsme docela překvapené, když s námi jela jen panička s Vojtíkem a páníček ne.
Opravdu jsme celý den byly sami s paničkou a Vojtou!
První běhala Dixa. A běhala skvěle!! Dvojkové parkury se paničce moc líbily. Dixina nakonec vyběhala dvě zkoušky SA2 na přestup a odnesla si domů celkové 1. místo!
Já už jsem neběhala tak dobře. I když prej panička celkem spokojená byla. Moc se mi nechce říkat, že jsem tradičně domů vezla dvě diskvalifikace. Jenže to tak bylo. Příště poběžím takhle rychle, ale panička si vymyslí lepší vedení a já se budu víc soustředit, a třeba se poštěstí.

 

12. 5. 2013
Angie byla na závodech, zatím co já jsem si to užívala (odpočívala jsem) doma.
Panička přijela celá šťastná, protože Angie splnila první zkoušku SA3.

 

27. - 30. 9. 2012
Leonbergří radovánky + závody v Píšťanech
Ono to pomalu začalo už ve středu večer, kdy panička s páníčkem připravovali a balili věci. Bylo jasné, že se něco děje. Na co takových krámů? To asi nepojedeme jen na jeden den někam..
Ve čtvrtek ráno byla Angie trochu nervózní. Já jsem přes noc uplně zapoměla proč, až když jsem vylezla z postele, došlo mi to. Vždyť oni včera balili, tak to dnes tedy asi někam pojedeme. Netrvalo to dlouho a vyráželi jsme.
Po chvíli jsme byli na místě, to jsem si tedy myslela, že pojedeme někam dál, když máme s sebou takových věcí. Byli jsme v kempu na Nové Živohošti. Kde nás hned přivítali a šli jsme se ubytovat. Pokojík byl malý a skromný, ale fajn! Jen jsem si moc nedokázala přestavit, že v každém takovém pokojíku bude jeden až dva psy. Co psy? Leonbergři! Naštěstí to tak nebylo. Panička nám to pěkně domluvila, takže pokoj vedle nás byl volný, což bylo fajn, že nás nerušilo dupání a funění. A v pokojíku na druhé straně bydleli naši známí - Apolenka s Janinou a s paničou Miladou.
Po ubytování a obědě jsme šli okouknout kemp. Bylo to tam pěkné. Ani tam nebylo moc lidí, ale být tam v sezóně, je to asi horší. Jediné co, tak všude nějaký leonbergr :-) v hospodě, u záchodů, u chatičky a když nic jiného, alespoň koukal z okna pokoje. A nezůstalo jen u okoukávání, všichni jsme se sešli na louce a šlo se na věc. Panička s Angie šli na řadu jako uplně první. To chápu, jako nejmenší účastník si to museli vyžrat jako první :-) Bylo to hodně rychlé, Angie s paničkou jen předvedly pár cviků a šli na řadu další. Poté co se takhle vystřídali všichni, tak je rozdělili do dvou skupinek a šlo se cvičit. Ještě, že jsem tam byla s páníčkem jen jako doprovod. Jo, mlsky bych si dala taky, ale to cvičení za které je Angie dostávala už moc ne..
Po večeři všichni zůstali dál v restauraci a tak se různě řešilo. Nějaké dotazy, připomínky, ale i celotáborová hra, která byla hlavně tedy pro páníčky. Tak nějak jsem čekala, že panička bude ve dvojici s Miladou (paničkou Apolenky a Janiny), když se znají. A taky že jo. Hra spočívala v tom, že jedna z nich byla pes, druhá psovod a pes měl přijít na to, jaký úkol má udělat. Samozřejmě bez toho, aby mu psovod jakkoli napovídal, psovod mohl pouze klikat klikrem.
V pátek jsme z kempu jeli zase pryč. Jen jsme si tak odskočili na agility závody.
Jeli jsme domů, tady páníčkek vyházel nějaké nepotřebné věci, pustil vyvětrat kočky a hned jsme zase jeli všichni dál. Byli jsme kousíček od Litoměřic. Hmmm, také pěkné prostředí! Ještě, že nebylo moc hezky, jinak by Angie určitě hned šla plavat a já bych pak určitě musela taky. Obě jsme si s Angie odběhaly, co jsme měli, bez žádných extra výsledků (takže jsme tam vůbec nemuseli jezdit a mohli jsme být v kempu). Po vyhlášení jsme zase jeli směr domů. Kde páníček zase nabral nějaké věci - no věci, hlavně jídlo, zavřel kočky a jeli jsem zpět na Živohošť.
Do kempu jsme se vrátili akorát na večeři a večerní program. Dnes byl součástí hry test. No, některé otázky byly opravdu vypečené. Ani se nedivím, že panička neví kolik je miminální bonitační váha feny leonbergra. Ale to věděla Milada! A to co nevěděla Milada, to zase věděla panička. Takže se ty dvě super doplňovaly.
V sobotu ráno se šlo hned po snídani na stopy. No, jak říkám, ještě že jsem tam byla s páníčkem jen jako doprovod :-) Na stopy byli všichni psi také rozděleni do skupinek. A Angie šla zase na řadu jako první! Že mě to ani nepřekvapilo. Panička byla nervní, to jsem cítila i já, i když se s námi páníček procházel kousek dál a držel nás, zatím co panička vyšlapávala čtverec pro Angie. Než stopa "zavadla" ještě dostali všichni páníčci pár informací a šlo se na to. Angie postupovala uplně jako profesionál. Já tedy nevím, co jí na tom tak bere, ale vypadala do toho uplně zažraná! Čuchala a čuchala. Až pak trenér zavelil, že jí má panička vyvést ze čtverce ven. V tu chvíli, kdy jí panička vyvedla a pochválila, byla nervózní asi ze všeho nejvíc, ale začalo to z ní pomalu opadávat. No, pomalu? Po tom, co panička Angie odměnila a začala dýchat, tak trenér vyhrkl něco jako "Tak tohle jsem ještě neviděl! Ten pes je opravdu podruhé ve čtverci?! Vždyť uplně super čuchá. Za 7,5 minuty bez jediné chyby. A panička taky pracovala celkem dobře, jen s tím chválením víc opatrně." Takže já jsem s páníčkem po chvíli mířila zpět do kempu, kde se cvičilo a panička s Angie zůstaly na stopách, kde si vyzkoušely ještě další fázi, protože tam prý Angie dospěje brzy.
Před obědem ještě měl páníček úkol. Protože byl zvolený jako pomocník na zkouškách, kterými bude prodloužený víkend zakončený, a jako pomocník bude přenášet psy, musel si to vyzkoušet. No, řeknu Vám, že to jsem mu tedy nezáviděla, kdo by také chtěl přenášet leonbergry? Ale popral se s tím dobře a panička na něj byla pyšná. Pak se šlo zase cvičit, prý poslední dolaďování před zítřejšími zkouškami. No, jo dolaďování, ale koho by to bavilo pořád takhle cvičit? I když Angie to evidentně docela bavilo. Všichni páníčci a zároveň účastníci celotáborové hry dostali instrukce, že se na cvičící louce sejdeme ještě odpoledne. Ale že už to bude jen sranda a že si mají vzít jen jednoho psa do dvojice. Ano, hádáte dobře, byla to zase Angie. Ale aspoň všichni uvidí, jak mám šikovnou ségru a že i malý pes může být Pan pes (no, jo no, v tak tedy Paní pes)! Všechny přítomné čekaly 3 disciplíny, které se započítávaly do celotáborové hry. První bylo tahání baťohu přes louku na čas. Nevím tedy čím byl baťoh naplněný, ale vážil minimálně jako já s Angie dohromady. To přeci by nemohla nikdy utáhnout, tak dostala vyjímku a tahala menší zátěž. No, nemohli přeci po 7kg Angie chtít, aby tahala stejnou zátěž jako 60kg leobergr. Druhá disciplína byla spíš pro paničky - matematické otázky, také na čas. A třetí disciplína byla v co nejrychlejím čase obléct psa do ponožek, pyžama a šátku a doběhnout s ním na značku. Kdybyste viděli, jak se Angie tvářila! :-)) Ale i s tímhle se skvěle poprala a spolupracovala! Ne, že by se to o mladší ségře říkalo lehko, ale je fakt šikovná a pro paničku by se snad i rozkrájela. Po večeři bylo ještě druhé kolo soutěže - poznávání psích ras. Jo, tam byly panička s Miladou za šprtky. Protože to byl celkem náročný den, a také protože Angie druhý den čekala zkouška ZOP, šli jsme spát celkem brzy. Po předchozí zkušenosti, že samotné na křesle mi bude zima jsem se tentokrát nakýblovala k paničce do postele a hned mi bylo tepleji.
V neděli ráno panička s páníčekem pobalili (stejně panička už moc nemohla spát, protože byla nervózní z nadcházející zkoušky) a páníček nanosil věci do auta. Za chvíli už jsme šli na snídani a hned poté na zkoušku. Bylo docela vtipné pozorovat ty lidi, najednou neměli chuť k jídlu a dávali si ke snídani třeba jen čaj. Angie vyfasovala do dvojice na zkoušku mladého boxera. A po zahájení zkoušek šla na řadu zase jako prnví. Ještě, že ne sama jako uplně prvn,í ale právě s tím boxerem. Panička s Angie šla na odložení a boxer mezi tím cvičil, taková byla předchozí domluva. Ale asi to nebylo uplně šťastné řešní, protože mi přišlo, že Angie to odložení tak jakože uspalo. A když se pak vyměnili - boxer na odložení a Angie cvičila, nebylo to tak uplně ono. Nebo rozhodně to umí o moc lépe. Navíc panička byla zase nervózní, to taky udělalo své. Tedy ne, že by Angie necvičila hezky (podle mě byla jedna z nejlešpíšch), ale třeba kdyby nejdřív cvičila a pak šla na odložení, tak by to mělo více šťávy. Poté co si odcvičili všichni, se šlo na speciální cviky, kde přišel na řadu i páníček - právě jako přenašeč psů. Kdybyste ho viděli, byl v tu chvíli tak důležitý, ale zodpovědný a snažil se! Z toho jsem měla radost nejen já a Angie, ale i panička, ta tu radost měla asi největší. Když už bylo po všem, šlo se pomalu na vyhlašování výsledků.

Angie složila zkušku ZOP s výsledkem prospěla výborně a s 96 body ze 100 možných!
Kromě výsledků zkoušky bylo i vyhlašování celotáborvé hry, kterou jen tak mimochodem vyhrála panička s Miladou.
Byl to fajn strávený prodloužený víkend. Paničce se tam líbilo, páníčkovi taky. Angie byla spokojená, protože to byl akčí víkend. A já jsem ve finále také byla spokojená. Jo, mohlo být v noci tepleji, mohla jsem se více válet a odpočívat a ne trávit celé dny venku a mohlo tam být méně psů (ale co jsem taky mohla čekat od psí akce, že?). Navíc panička přijela domů zase o nějaké zkušenosti bohatší a to je to nejdůležitěšjí!
Tak snad nás přístě zase vezmou leonbergři mezi sebe na nějakou takovou povedenou akci.

 

8., 9. 9. 2012
1. mistrovství České republiky malých plemen
V sobotu hodně brzy ráno nás páníček šel vyvenčit, zatím co panička balila věci. Po tom, co jsme přišli domů, páníček s Dixinkou šli ještě na chvíli odpočívat do postele. Takže mi bylo jasné, že pojedeme s paničkou někam samy.
Dixi opravdu zůstala doma, páníčka jsme po cestě odvezly na chvíli do práce a pokračovaly jsme s paničkou dál.
Když jsme dorazily na místo, bylo tam už dost pejsků. Většina jich ale byla celkem malá. A pak mi to došlo! To je to Mistrovství ČR malých plenem, o kterém panička mluvila.
Poté co se všichni prošli prezencí bylo slavnostní zahájení, pro nás pak následovala pauza. Na řadu šla naše skupina až odpoledne. Protože bylo teplo, navíc mě panička předtím řádně vyvenčila, necvičilo se mi už uplně nejlépe. Navíc tomu panička moc nepřidala - byla strašně nervózní! A to samozřejmě částečně přenesla i na mě, když nepočítám, to že dělala zbytečné chyby, za které nám pak rozhodčí strhával cenné body. Ale tak co? Byla to naše uplně první zkouška ve sportovní kynologii, tak se panička alespoň poučí pro příště.
Poté co jsme docvičily, nám hned pan rozhodčí řekl verdikt. Já i panička jsme byly obě spokojené, a mohly jsme vyrazit domů.
Konečně pořádný odpočinek! I na paničce bylo vidět, že je unavá. Bylo to dost psychicky náročné.

V neděli se panička rozhodovala, jestli vezmeme Dixi s sebou, ale nakonec zůstala doma s páníčkem jako v sobotu. A byla spokojená, protože celé odpoledne spolu byli na hřišti. Já s paničkou opět vyrazila směr Podlešín a MCŘMP.
A ještě, že jsme jí nechaly doma. Sice naše skupina přišla na řadu dříve než včera. Ale zase jsme čekali na vyhlášení.
Panička už byla o mnoho klidnější. Ne, že by nebyla nervózní, ale už ne tolik jako v sobotu. Což nám pomohlo oběma. Speciální cviky jsem vyšvihla a hotovo.
Pak už jen vydržet až do vyhlášení.
Takže jsme šly mimo areál, do vedlejší vesnice k rybníku. To bylo fajn, navíc bylo ještě větší vedro než v sobotu.
Pozdě odpoledne při vyhlašování výsledů mi oficiálně sdělili, že jsem prospěla výborně na zkoušce ZZO a dokonce jsem byla na 4. místě. Což beru jako veliký úspěch, když to tak všechno schrnu - moje vůbec první zkoušky ve sportovce, paničky nervozita a to že to bylo Mistrovství ČR.


5. 8. 2012
Nezávodní sobota
I když jsme měli jet na závody, tak nic. V pátek (den před závody) Dixince otekl krk a dost jí to bolelo! Takže s ní panička jela k panu doktorovi, nakonec rovnou dvakrát.
Výsledek? Dixinka dostala injekci proti bolesti, vyfasovala antibiotika a pan doktor jí udělal díru do krku. Paničce pak sdělil, že když nezaberou antibiotika, tak Dixinka bude muset jít na operaci s následným histolickým vyšetřením. Což není moc pozitivní zpráva, takže chápu, že z toho panička byla špatná. Ani já jsem neměla moc dobrou náladu. Ale Dixinka je bojovnice, je to přeci moje ségra, takže antibiotika určitě zaberou a ona bude za 14 dní řádit jako předtím.

20. 8. 2012
Vedro
Dnes bylo venku velké vedro. Takové jsme snad nezažily, no Angie určitě ne, protože ta je mladší, ale ani já si takové vedro nepamatuji. Aby přes den bylo skoro 40°C a ještě v devět večer bylo pořád 32°C.
I tak jsme si den ale celkem užily. Ráno nás vzala panička na delší procházku. A pak Angie nechala doma a mě odvezla ke kadeřnici. Dnes byla změna, stříhala mě jiná paní než normálně. No, jóóó tak proto nás panička včera koupala a česala, už mi to secvaklo. Takže mám teď zase letní sestřih!
Odpoledne jsme se pak jely k vodě. A tím se schladily. Angie docela dost plavala, asi bude večer docela unavená. Já jsem teda taky byla donucená plavat, ale naštěstí jen chvíli. Pak jsem si mohla v klídku ležet na břehu.
Ne, že by mi to nějak extra vadilo, ale takové vedro už by být nemuselo.

11., 12. 8. 2012
Agility závody
V sobotu dopoledne jsme všichni vyrazili na závody. Původně jsme si s Dixi myslely, že tam budeme spát, když s námi jel i páníček a když jsme jeli celkem daleko. Ale nakonec ne. Jeli jsme v sobotu tam a zpět a v neděli pak také tam a zpět.
Panička přihlásila Dixinu poprvé do SA2. A Dixinka se snažila a ukázala, že se v SA2 neztratí.
V sobotu jsme si každá odvezla domů jen 2 diskvalifikace. Ale v neděli jsme se snažily více a bylo z toho 3. místo pro Dixinku a 2. místo pro mě.
odkazy na videa
Dixi - http://www.youtube.com/watch?v=rIgE1rbWmmQ&feature=youtu.be
Angie - http://www.youtube.com/watch?v=q9q4PIF9PSE&feature=youtu.be

5. 8. 2012
Víkend plný změn.
Včera mi bylo zase trochu špatně. Panička s páníčkem ráno začali nosit a připravovat věci, vypoustět akvárko. Ale hlavně trochu přerovnali obývák a já vůbec nevěděla, co se děje. Nevím proč, ale tohle mi vůbec nedělá dobře. Takže zatím co Dixina si v klidu spala v pelechu, který byl přesunutý na gauč, tak já musela dávat pozor co se to děje. A protože mi to přišlo jako celkem velké změny doma, tak mi z toho chvíleme nebylo uplně dobře.
Dnes ráno jsme jeli s paničkou pryč. Myslela jsem si, že na závody, protože už jsme delší dobu nikde nebyly. Ale ne. Jeli jsme jen na malý domácí trénink.
I když bylo celkem brzy ráno, bylo hrozné dusno. Pak vylezlo sluníčko a lépe se dýchalo, ale zase začínalo být dost vedro.
Já jsem běhala tak jako vždy. Ale kdybyste viděli Dixu! Ona na mě žárlí, když běhám s paničkou. A panička to moc dobře ví, takže to využívá. Každopádně Dixině dnes šel slalom a i mi chvílemi připadalo, že ho dělá s radostí. Není to divné, Dixina a slalom s radostí? :-) Každopádně s ní panička nedělala už jen slalom, ale i sekvence. A ona lítala jak magor i tak. Byl na to hezký pohled. Dixina napružená na startu jen čeká na povel s jiskrou v očích a chtíčem už odstartovat, a hlavně panička nadmíru spokojená! Je na mě taky takový pohled? Jestli Dixa začne takhle běhat standartně, tak bych se sebou měla začít něco dělat. Přeci ta princeznička Dixinka nebude lepší než já?
Pak jsme popojeli je koním a my se mohly schladit v Labi. Bylo to příjemné, už jen protože voda nebyla uplně ledová, schladila ale nebyla ledová. Já jsem si tam tak plavala, panička si chladila nohy a i Dixina byla ve vodě - celá a dokonce udělala i pár temp. Normálně jsem dneska Dixinu nepoznávala :-)
A taky jsem to nepoznávala doma, když jsem to viděla. Taky jsem ale pochopila včerejší manévry. Máme teď v obýváku koberec. Hlavně, že se pro nás skoro nic nezměnilo. Koberec je fajn, už nám to nebude klouzat až se budeme honit a přetahovat. Taky je fajn, že to zvládnul udělat páníček bez nás a my přišly k hotovému. Jen tedy nevím, komu se koberec líbí nejvíc. Dixinka s sebou plácla doprostřed obýváku a natáhla se jak mrtvola. Kousek od ní ale ležela druhá natažená mrtvola - Eliška. Ta si koberec taky užívá. Tak uvidíme jak to bude vypadat dál. Přeci jen jsme si koberec dnes užívaly zatím jen chvíli.

3. 8. 2012
Ráno pršelo, ale když přestalo, vzala nás panička ven.
Odjeli jsme do Staré Boleslavi na procházku. Tam na nás čekali nejen borderčí kámošky, ale ještě Bady s Čendou. Kluky už jsme dlouho neviděly. Nebo teda mě osobně to bylo celkem jedno, to Angie byla ráda, že je vidí.
Sice bylo po dešti, ale vzduch se tedy vůbec nevyčistil. Naopak bylo dost dusno! Takže mi bylo jasné, že pohybu moc dělat nebudu :-) Jo, ostatní lítali jak blázni. Když jsme konečně přešli louku, tak v lese nebylo o moc lépe. Navíc tam nikde nevyskočil žádný zajíček, takže žádný pohyb navíc. U vody jsme se chladili. Všichni plavali, já se stihla vyválet v něčem voňavém. I když tedy panička to jako voňavé moc neshledala.
Po cestě zpět se Čenda honil s Angie. Ono to ale také nebylo tak jak to vypadalo. Velikostě si byli skoro nastejno, proto si jí asi vybral. S ním házely hormony a lítal za Angie, ta ale vůbec nevěděla o co jde a všechno to brala jako fajn hru. Takže výsledek byl, že spolu po cestě zpět lítali, jak dva blázni.
Když jsme dorazily domů, odpadly jsme všechny, včetně paničky.

 

31. 7. 2012
Odpoledne nás panička vzala za borderčími kámoškami.
Nejdřív jsme chodili po lese. Tam to bylo celkem fajn, jen Dixince bylo i ve stínu v lese docela teplo.
Pak jsme popojeli k vodě. Sice tam byl dost proud a špatný vstup do vody, ale i tak jsem se musela schladit. To byla břunda, když jsem vylítla z té studené vody a začala jsem lítat kolem dokola a dorážet na psí kámoše. Chvíli jsme si hráli a pak jsme šli o kousek dál. Jo, to už byl lepší přístup do vody.
Nejen, že si panička sundala boty a vlezla kousek do té studené vody. Do té vody ale šla i Dixina. Nejdřív kousek sama a dobrovolně, potom jí panička zavolala, tak pomalu došla až k ní - tam já už jsem nestačila, ale Dixinka s vypětím sil jo. To ona se raději bude snažit stačit než aby musela plavat. Ale každopádně byla celá ve vodě! Neplavala jako já, ale schladila se, to bylo hlavní.
Po koupačce jsme museli dojít zpět k autu a panička si po cestě ještě přibrzdila u restaurace, aby si s paničkou od borderek dali něco dobrého k jídlu. Naštěstí si mákly a tak jsme tam nemuseli být hodné pod stolem moc dlouho.
Domů jsme přijeli až k večeru a obě dvě jsme se s Dixinou najedly a šly si lehnout.

15. 7. 2012
Na závodech jsme byli včera a jedeme i dnes.

Jéé, je tu ale dost známých, to bude srandy.

Po prvním běhu mě panička moooc pochválila. I tak jsem ale cítila, že je pořád nervózní.
Proč, když jsem se tak snažila? No, jo běh to nebyl uplně ideální, ale to nebylo ani paničky vedení. Tak proč je i po běhu nervózní?
Za chvíli jsem slyšela, jak se panička baví s páníčekem. A zaslechla jsem něco o tom, že super, že máme splněno pro A3. Sice nevím co a k čemu to je, ale panička už není nervózní, naopak je šťastná. Takže to, že teď už můžeme do A3 je určitě něco dobrého.
Druhý běh nám moc nevyšel. Ale to už nevadí, ne? Když už z minulého běhu jsme všichni spokojení.

Po závodech byla největší sranda. Byli jsme se projít a také jsem si hrála s ostatními pejsky.
Dixinka si sice nehrála, na závodech ani neběhala, ale domů přijela stejně unavená jako já.

30. 6. 2012
Klánovické dvojzkoušky

Ráno jsme s paničkou vyrazily do Klánovic na cvičák.
Dnes jsem ale já neběhala, dnes byla změna a já byla jen jako doprovod, běhala jen Dixi.
I když to byly jen malé závody pro kategorii A1, tak tam nakonec bylo 24 závodících psů v SA1 - v Dixinky kategorii. To je docela slušná konkurence.
Ale Dixině to vůbec nevadilo. Ani počasí jí moc nevadilo, i když nejdřív bylo strašné dusno a pak naopak vedro a po dešti. Dixinka všem ukázala, že umí běhat! Sice se neumístila, jenže za to mohla panička. No, dobře, ne uplně za všechno mohla panička..
To nemění nic na tom, že všichni čubrněli, jak to Dixince krásně běhá!
A já? Já jsem to měla jako odpočinovou sobotu.

16. 6. 2012
Ráno jsme vstaly a panička s páníčkem nás vzali ven. No, dobře.. ne tak uplně ven. Jeli jsme všichni na cvičák.
Dnes ale změna. Běhala panička s Dixinkou. Já jsem jen pozorovala ve volných chvílích nosila míček.
Dixi byla šikovná. I když bylo dost teplo, Dixina běhala! Z toho měla panička radost!

Po tréninku jsme ještě jeli všichni k vodě.
Nebylo takové vedro jako včera, tak se panička ani páníček nekoupali. Jen co jsme tam dorazili, Dixa zamířila hned k vodě, schladit se. Ani se jí po tom dnešním výkonu na tréninku nedivím.
Mně panička chvíli házela míček. A pak jsme vyrazili směr domů - odpočívat.

17. 5. 2012
Angie byla dělat radost stařečkům v domově pro zrakově postižené.
Ve čtrvtek dopoledne byla panička dost nervózní. Ani jedna jsme nevěděly proč. Pak začala zase balit nějaké věci, vzala Angie a mě nechala doma odopčívat. Ještě, že tak.. určitě jí vzala zase na nějakou intenzivku nebo závody.

Panička byla s Angie pryč celé dopoledne, a když se vrátily domů, byla Angie pěkně unavená. Moc jsem jí nepoznávala, Angie a takhle unavená?
Než ale usnula, stihla mi všechno říct, kde byla, co tam dělala a proč je vlastně tak unavená.

Nejdřív panička jezdila s Angie hodinu a půl po Praze. Když dorazily ma místo, byla Angie mile překvapená, byla tak krááásná, velká zahrada.
Nahoře v zahradě to bylo - Palata, dům pro seniory se zrakovým postižením. Angie moc nechápala proč tam jdou. Ovšem jen chvíli, pak už pochopila.
Po tom, co se panička přivítala a představila obě dvě personálu, to začalo.
Postupně Angie odvedli do 7mi pokojů, kde byl různý počet osob, všechni byli dost staří a měli různá postižení (nejen zraková). A Angie měla za úkol tyto lidičky rozveselit - jakkoli. Některým stačilo, když jim předváděla různé opičárny (slalom paničce mezi nohama, válení sudů, skákání paničce po zádech), nosila jim předměty a nebo se s nimi přetahovala o hračku. Jiní klienti, jak mi Angie vysvětlila - tak se říká těm stařečkům, byli nehybní a jen leželi v posteli, takže s těmi se Angie jen mazila, nechala se drbat, osahávat packy, uši, ocas a zahřívala je. Moc si nedokážu představit, co dělat s takovýma lidma, kteří jsou chudáci slepý, téměř hušší a ještě nehybní. Ale Angie mě ujistila, že tohle naprosto stačí! Prý to bylo skvělé, když se s nimi mohla mazlit a oni z toho byli nadšení. Někteří to sice nemohli říct, jak je jim společnost pejska příjemná, ale to prý vůbec nemuseli, bylo to naprosto jasné.
Angie s paničkou tam strávily skoro hodinu a půl.
Panička byla nejdřív docela dost nervózní, ale když pak asi viděla jak je Angie úžasná, jak dělá klientům radost a chová se jako kdyby tohle dělala už snad v minulém životě, nervozita z opadla. A podle toho, co říkala Angie, pak si to obě dvě skvěle užily.
No, není to skvělé?

Už chápu, proč byla Angie tak unavená. A asi jí trochu závidím.
Určitě je to hodně práce věnovat se takto klientům, ale zase když pak vidíte, jakou jim to udělá radost a vytrhne je to z běžného (někdy jen na lůžku stráveného) života.. Asi až uvidím, jestli to takhle bude i dál, zkusím časem paničku přemluvit, abych mohla chodit s nimi.


(fotografie pořízeny se souhlasem klientů)

 

13. 5. 2012
Canisterapeutická zkouška.
Byla jsem s paničkou v psychiatrické léčebně, občanské sdružení Helppes, tam pořádalo canisterapeutické zkouošky. A Dixinka si zase mohla v klidu odpočívat doma, tentokrát i s páníčkem. Je to fér?
Sice jsem vůbec nevěděla, co tam budeme dělat, ale nakonec to byla docela sranda.

Krátká poslušnost, při které jsem se mohla jít i podívat na cizí kočku. Pak už jen hraní si s dětmi, podávání věcí postiženým, základy polohování... Dokonce jsem se mohla i předvést, co všechno umím - dávání pacek (a to i všem těm cizím lidem), štěkání na povel, kolečka, zajíček, válení sudů... Panička tomu teda říká "blbiny" ale mě to baví, a navíc všem těm lidem se to tam moc líbílo.
Domů jsem si tedy odvezla certifikát o tom, že jsem prospěla!

(více o CT zkoušce napsala panička, najdete to: Angie - canisterapie - zkouška)

12. 5. 2012
Seminář s Terkou Královou.
Ráno jsme se probudily do deště. Takže byla hned jasné, že Dixina z toho nebude nadšená. Ještě když je teď ostříhaná.
Byla jí zima už při venčení. Takže se panička rozhodla, že doma jí bude nejlépe.

Vyrazila jsem tedy jen já s paničkou, a i páníčkem. To jsem docela koukala.
Páníček byl celé dopoledne moc hodný. Nejen, že natáčel, když semnou panička běhala, ale vypouštěl mě z boudy, nosil mi hračky, dával mi vodu, atd.

Terka nám postavila běhavý, ale ne lehký parkur.
Tak jsem se musela pořádně snažit, aby ze mě měla panička radost!
A povedlo se! Po posledním běhu, který se paničce moc nevyvedl o mě Terka řekla, že se snažím, jsem šiková a pokouším se zachránit co se dá.
To je dobré, ne?

4. 5. 2012
Pátek jsme si fajn užily.
Nejdřív nás vzala panička na návštěvu ke své kamarádce Gábině. Tam to bylo dobré, její pes Bart nebyl doma, to byla trochu škoda. Ale její malá dcera Terezka jo! Ta se nám oběma líbíla - seděla na nočníku a krmila nás nejdřív rizotem a potom psími pamlsky.

Pak panička přibrzdila doma, kde jsme naložili páníčka a jelo se na procházku.
Po dlouhé době jsme se zase viděli s Darem. Také jsme se seznámily s novým psím kámošem - ridgebackem Rubym. Ten se moooc líbil Angie a skoro celou procházku si s ním hrála. Hlavně ze začátku než jsme potkaly Bětkou s Apollem a Ogískem.
Angie celou procházku buďto lítala jak blázen a honila se s Rubym nebo sama lítala po louce, po tom co si zaplavala.
Protože bylo docela teplo, tak i já jsem byla ve vodě. Ale jen tedy byla, abych se trochu ochladila. A na nějaký lítání s ostatními psy jsem taky nebyla moc zvědavá. Ale procházka to byla dobrá.

1. 5. 2012
Co se to zase děje? Není víkend, ale vypadá to, že se hned po ránu někam chystáme. Že by byl nějaký svátek?
No, uričtě. Panička už balí věci, co s sebou vždy bere na závody.
Chvíli na to nás vyzvedla kamarádka a jelo se.
Když jsme dorazili na závody, už bylo teplo. Takže jsme se šli hned projít k vodě. Angie blázen zase plavala. To já tedy ne, já jsem se šla vždy jen po chvíli sama schladit.
Byl pak celkem fajn pocit, když jsem zjistila, že v tomhle vedru běhat nemusím, že panička přihlásila jen Angie :-)
Ta se tedy moc nepředvedla. Jeden běh diskvalifikace a druhý běh sice na 2. místě, ale měla půl vteřiny třestných bodů za čas. No, a divíte se, když se zastavila na houpačce a stála tam jak trubka?
V průběhu dne jsme byly u vody ještě několikrát a věřte nebo ne, bylo to v tom vedru celkem příjemné.
Nejlepší na tom celém dni ale bylo, že jsme večer dostaly velkou večeři.

27. 4. 2012
Dnes jsme se seznámili s dalšími fajn pesany.
Po té, co panička s páníčkem přijeli z práce, sbalili nám pár věcí, hlavně i nějaké pamlsky, a vyrazili jsme všichni na výlet.
Neyl to uplně nový výlet, znaly jsme to tam. Už jsme tam několikrát byly.
Tentokrát tam na nás čekala paničky kamarádka Zuzka a její tři bíglice. Když jsme ale vyběhly z auta, nějak jsme se nemohly dopočítat.. oni tam bíblice byli čtyři. No, jó - tuhle jednu ještě neznáme. Ten den jsme se seznámily ještě s další bíglicí a také jednou švýcarskou ovčandou.
Procházka byla fajn. Jen tedy bylo dost velké teplo. Angie i přes to honila míček. A když jsme se všichni dostali k vodě, tak i já, co vodu moc nemusím jsem se šla sama schladit. Ale to bych přeci nebyla já Dixinka, abych v té vodě byla nějak dlouho.. Takže jen po schladit po břicho a zase ven. Zato Angie ta plavala jak blázen. A nebyla sama, což mě celkem překvapilo. Nakonec do té vody vlezl i páníček!

26. 2. 2012
Dopoledne, když sněžilo a pršelo, jsme všichni vyrazili na procházku. Všichni, takže nejen my dvě, ale i panička s páníčkem.
Angie bylo jedno jaké bylo počasí, ale mě to počasí tedy moc netěšilo.
Dorazili jsme do Čelakovic, kde jsme se sešli s ostatními pejsky a jejich páníčky. No, to bude zase procházka teda.. kromě toho, že je mokro a prší, tak ještě s námi půjdou další psi a i štěňata.. Bylo nás celkem 9 psů.
Nakonec to nebylo tak hrozné. Po chvíli pršet přestalo, štěňata si hrála spolu a dospělí psi zase spolu. Angie ta byla někde mezi. Občas lítala s dospělákama, občas se proběhla se štěňaty.
Já si mohla jít svým tempem vzadu s páníčkem. I tak jsem ale byla do půlky od bláta.

Sotva jsme si doma stihly vydechnout a uvelebit se do postele, už jsme zase někam jely.
Teď už jen s paničkou. Ještě se k nám teda přidal Balů s kámoškou Týnou a svými páníčky. Vyrazili jsme známým směrem - do Brandýsa k Labi. Tam už na nás čekaly bíglí holky. Jaké to bylo pro naší lidskou smečku překvapení, že je lávka přes Labe uzavřená.  Od procházky je to však neodradilo.
A Angie.. nebo spíš mám říct magor Angie? No, přeberte si to samy. Ona byla ve vodě! Venku je všude mokro, bláto, kaluže, byla zima, foukal vítr, já princeznička Dixinka jsem si musela důkladně vybírat cestu kudy půjdu, abych se nenamočila a neušpinila. A blázen Angie klidně vleze do Labe, ještě když je venku asi 5°C, Labe teče proudem a občas se tam objeví i nějaká ta kra. No, vždyť to říkám - magor Angie.

 

Po příjezdu domů a po véče jsme obě dvě zalehly a odpočívaly. Jak by taky ne, když jsme dnes byly skoro celý den venku.
(fotila panička od Balíka)

 

25. 2. 2012
Panička se dnes stala členem Klubu chovatelů drobných zvířat Stará Boleslav.
Nevíme tedy k čemu jí to je, ale to vůbec neva.

 

24. 2. 2012
Dnes zase zůstala Dixinka doma s páníčkem a šli na prochajdu, zatím co já jsem s paničkou jela na dvojzkoušky do Řitky.
Bylo to tam lepší než minule (ještě aby ne, když bylo o 20°C tepleji než minule - před 14ti dny). A protože byla panička nemocná, tak jsem jí musela předvést, co ve mě je, a že i když s námi teď nemohla chodit moc ven, tak já jsem nezakrněla. A to ani fyzicky, ale ani psychicky. Tak jsem si u běhu nějak víc přemýšlela než jsem měla. Ale co? Mě se to líbilo, já jsem běžela rychle a ještě jsem u toho přemýšlela.. jen teda až moc :-)
Tak jsme si s paničkou odvezly dvě diskvalifikace. Ale komu to vadí?

 

19. 2. 2012
Panička je stále nemocná, ale už je jí lépe a je to znát.
Na procházky teda zatím moc nechodíme. Navíc je teď venku dost mokro a bláto, takže by Dixina byla stejně jen naštvaná.
Místo toho ale se s námi panička snaží dělat něco málo doma. Dixinka dělá spíš jen to běžné co už umí. Zato mě panička učí další věci. Momentálně po mě chce, abych vyndavala prádlo z pračky a dávala ho do koše na prádlo. Sice mají páníčci moc vysoký koš, ale to paničku neodradilo a dala mi můj menší koš na prádlo. Zatím mi to moc nejde, ale za čas to určitě bude uplně super. Jen doufám, že po mě pak panička nebude chtít, abych to prádlo i věšela :-)

 

10. 2. 2012
Dnes jsem s paničkou vyrazila na dvojzkoušky do Řitky. Dixi zatím byla doma s páníčkem. Co by také dělala venku v takové zimě?
Paničce nebylo moc dobře, a to také bylo znát!
Ale zase teď budeme mít odpočinkový týden, když panička marodí. Tak toho musíme řádně využít.

 

26. 12. 2011
Akční svátky.
Ráno jsme s paničkou vyrazily do Staré Boleslavi za Šárkou a Bellou.
Tentokrát ale ne na procházku a za koníčkama, ale na takový malý domácí trénink agility. Bylo to celkem fajn, nejdřív jsme běhali všechny (my dvě i Bella). Po chvíli si na nás ale paničky vymyslely něco se slalomem. Takže Dixinka pak už jen odpočívala a hrála si s páníčkem.
A bylo to dobrý! I když panička vymýšlela různé věci se slalomem, tak se mi dařilo docela dobře a dřív nebo později se mi super povedlo, to co si panička vymyslela :-)

Pak nás panička s páníčkem nechali chvíli doma samotné, necelé dvě hodiny to bylo.
A Dixinka toho hned využila! Objevila na stole cukroví. No a co myslíte, že udělala? Všechno to sežrala! A ani jeden kousíček mi nenechala, a to si říká ségra.
Ale dobře jí tak, sežrala skoro kilo cukroví, tak jí teď asi bude bolet bříško.

A protože se Dixina tak nacpala cukrovím, nemohla jet na procházku.
Tak jsem vyrazila jen já a panička. Byla to předem domluvená procházka, tak jsem byla zvědavá kolik psích kámošů tam potkám.
Jééé, kam to jedeme, tady jsem ještě asi nebyla. A vzhledem k tomu, že panička jela podle navigace, tak tu nebyla asi ani ona.
Když jsme dorazily na místo a vyšly na louku, během chvíle se přiřítili i ostatní. A to opravdu přiřítili.
Nakonec nás na procházce bylo 19 hafanů. Větišnu z nich jsem znala, některé tedy jen málo, ale znala. Některé jsem viděla uplně poprvé. Ale i tak to bylo fajn. Byli jsme v Hostivaři a zdaleka jsme tam nebyli jediní pejsci. Dokonce jsme potkali i Sáru s Lenkou! Což tedy bylo neplánované, ale potkali jsme se.

Domů už jsem pak tedy jela docela vyřízená, tak jsem si po nastopení do auta hned ustlala a odpočívala jsem.
Nedivte se, když jsem byla od 10h do 17h venku a mezi tím jsem měla jen necelé dvě hodiny pauzu, při které jsem musela bedlivě pozorovat Dixinku, jeslti mi nějaké to cukroví nechá nebo ne.

Ale bylo na čase jednou takhle zase vybít energii. Vůbec bych tedy neřekla, že v prosinci bude takovéhlé krásné počasí, na to být celý den venku.. ale bylo to tak a bylo to moc fajn.
 

17., 18. 12. 2011
Vyrazily jsme s paničkou na Kladno na víkendovku s Terkou Královou!
Bylo to super!
Angie sice běhala víc než já, ale mě to vůbec nevadilo. Já zatím byla v klidu v teple a pozorovala jsem.

Panička byla celkem i šikovná, v neděli asi víc. Angie byla taky šikovná a také v neděli víc.
Proto jsem běhala jen v sobotu, když to Angie v neděli tak šlo.

Trénování pod Terkou bylo super! Nejen, že Terka je moc fajn, ale sešli se tam i fajn lidi a hafušové.
Prostě to byl uplně super víkend. Tak snad si takový zase zopakujeme, brzy :-)

 

13. 12. 2011
Co to? Panička nechala Dixinku doma a šli jsme ven.
Trochu divné, nejedeme na agility, to už poznám. Nejedeme ani nikam na větší procházku, od kterých je Dixina teď v zimě trochu omluvena. Tak co to bude?
Jdeme jen kousek od baráku, tady to znám. Jen pořád nevím, co tu budeme dělat.

Panička mě nechala přivázanou a šla kousek dál. Tam se tak divně motala na jednom místě a zase si pro mě přišla.
Co od toho mám čekat? Říkala, že prej se budu učit stopovat. Stopovat, stopa, co to je?
Přivedla mě k tomu místu, kde se předtím tak divně motala a řekla mi "stopa". Jééé, už vím co to je! Spoustu pamlsků na jednom místě a já musím čuchat a tím ty dobroty najít. To je fajn, to mě docela baví, proč by taky ne, když si můžu sesbírat pamlsky uplně zadarmo, jde jen o to, abych si je vyčuchala.

Panička byla z mého prvního čuchání spokojená. Prý budeme tohle dělat častěji. Což vypadá celkem fajn. A že prý jestli to začne bavit i paničku, tak si to někdy zkusí i Dixinka.
 

8. 12. 2011
Máme odpočinkový režim.
Panička je totiž nemocná a tak se s ní celé dny flákáme doma v posteli, odpočíváme a užíváme si to :-)


Máme takový předvánoční odpočinek na regeneraci těla i myslí před dalším rokem. A asi to budeme potřebovat.
Panička leží v posteli, přemýšlí a vymýšlí. Takže si prej všechny tři dáváme novoroční předsevzetí, co všechno v roce 2012 zvládneme. No, a nejsme si tedy jisté, že to tak doopravdy bude :-) Panička si toho naplánovala nějak docela dost. Ale zase jestli to všechno zvládneme, bude to pro nás dost zpestřední a budeme fakt holky šikovné nejšikovnější.

 

1. 12. 2011
Flyballový trénink.

Čtvrtek a večer opět přijela psí kámoška Bella. To znamená, že Dixinka bude doma v klidnu s páníčkem a já s největší pravděpodobností pojedu s paničkou na flyball. Už počtvrté.
Protože je teď večer dost zima a brzy tma, přesunuly tréninky do haly. To mi nedělá moc dobře. Neznám to tam, je tam spoustu jiných pachů, šero, vše se tam rozléhá, atd. k tomu mi pořád docela vadí, že ti lidé tam křičí.
Ale dnes jsem měla fajn náladu. Panička také. A bylo to vidět. První kolo jsem zvládla suprově! Panička měla velkou radost, bylo to na ní vidět.

Jenže při druhém kole se vyměnily ty křicící paní a já to nepochopila. Proč je ta co mi vždy dává míček jinde? Co se to děje? Prostě mě to rozhodilo a už to nebylo ono. Neměla jsem z toho vůbec dobrý pocit. Panička se snažila mě uklidnit a hodit zpět do pohody. Takže to bylo lepší, ale nebylo to ono.

Panička má pro moje stavy pochopení. A nebo si jen už zvykla?
Každopádně měla z toho tréniku radost tak nebo tak.

 

18. 10. 2011
Dneska večer si mě panička vzala k sobě a "promlouvala mi do duše". Jako by to k něčemu bylo :-)

Alespoň jsem pochopila, co znamená to, že půjdu do A2.
Doteď jsem agility běhala na úrovni A1 a na příští závody už pojedu do A2. Což pro mě prý znamená, že postoupím o kousek výš. Tak jsem zvědavá, co přesněji to bude a zda mi to vůbec v těch A2 půjde.

 

15. 10. 2011
Dvojzkoušky Svojetice

V sobotu ráno s námi vstával páníček a šel nás vyvenčit. Panička také vstávala, takže to znamená, že se bude něco dít.
Po venčení šla Dixinka domů zase spát do postele, ale já jela s paničkou pryč. Myslela jsem si, že někam na závody. Ještě když s námi v autě jela Kačka s Xanýskem, to už mi to pak bylo jasné.
Ale když jsme dorazili na místo, nebyla jsem si tím tak jistá. Byli jsme kouosek za Prahou na ranči. Už po cestě  jsme viděli spoustu koní ve výbězích. V areálu ranče to nebylo jiné. Jsme na ranči, jsou tu všude koně, ale je tu i spoustu psů.. Jsme na závodech! Docvaklo mi to, hned jak jsem viděla halu s agility překážkami. Jen jsem v téhle hale ještě nikdy nebyla a tak mě to trochu zmátlo.

Před prvním během jsem z paničky cítila zase lehkou nervozitu, i když jsem vůbec netušila proč je nervózní. Každopádně to pro mě byl signál, že se mám snažit :-) První běh jsem makala a snažila se. Po doběhu bylo jasné, že ze mě má panička velkou radost, tak jsem byla spokojená.

Druhý běh jsem se také snažila. Jak jsem běžela rychle, tak jsme se v jednom místě s pančikou moc nepochopily. Ale myslím si, že kdyby panička byla, alespoň v tom úseku, o něco rychlejší, nemuselo k tomu dojít.

Video - http://www.youtube.com/watch?v=om6KO1p_wQs 

Celou cestu domů panička přemýšlela a debatovala s Kačkou. Co jsem z toho tak vyrozuměla, tak to vypadá, že asi půjdu do A2. Sice vůbec netuším co to znamená, ale vzhledem k tomu, že 2 je víc než 1, tak je to asi nějaký pokrok kupředu.


9. - 11. 9. 2011
Mistrovstí České republiky v agility

V pátek měla panička dovolenou, ale už od rána se doma pořád něco dělo.
Pak odpoledne jsme sedly do auta a jely jsme. Ale kam? Jely jsme docela dlouho, až jsme pak dorazily na místo, do Žamberka. Tam jsme byly poprvé, celkem se nám tam líbilo. Dorazily jsme už skoro za tmy. Panička zařídila ubytování, postavila stan a šly jsme si to tam trochu obhlídnout. No, jo! Budeme tady aglitit, to nám došlo hned jak jsme viděly agility parkur.
Spaní ve stanu bylo celkem fajn, teda jak pro koho, Dixince bylo ze začátku trochu zima.

V sobotu ráno jsme po probuzení šly směrem k parkuru a "zabydlely" se tam.
Ještě než rozhodčí začali stavět parkur, byla panička dost nervózní. Což nás trochu rozhodilo. Po prohlídce parkuru už v ní nervy přímo vřely.
Obě dvě jsme se snažily, když panička byla tak nervózní, tak asi o něco šlo.
Dixinka běžela nad očekvání. Sice s výsledkem diskvalifikace, ale panička byla spokojená.
Angie se také snažila. Jen se pak něčeho asi lekla, tak jí panička v průběhu parkuru pochválila (za to je také diskvalifikace).
Pejsci, se kterými jsme byly v družstvu, v sobotu oba dva také skončili s diskvalifikací.
Tím pro nás závodění skončilo a druhé kolo nás čekalo v neděli. I tak jsme ale zůstaly u parkuru a koukaly, jak to jde ostatním.
Večer byl fajn, u našeho stanu se sešli nejen psí kamarádi, ale i paničky kamarádi. A tak bylo o zábavu postaráno.

V neděli ráno jsme šly opět k parkuru. Měly jsme více času před během a ani panička už nebyla tolik nervózní.
Dixi byla celkem spruzelá. Takže čistý, ale pomalý běh.
Angie běžela celkem slušně s jedním odmítnutím.
I ostatním hafanům v družstvu se vedlo lépe než v sobotu a tak naše družstvo skončilo v neděli na 14. místě.
V celkovém pořadí to byla sice diskvalifikace. Ale my jsme byly spokojené, panička překvapivě také.

Cestou domů nám teda říkala, že to mohlo být z naší strany lepší. A to samozřejmě mohlo. Ale říkala nám také i to, že to mohlo být lepší od ní, co se vedení týká. Tak ale chápeme to, když měla takové nervy a víme proč. Bylo to totiž Mistrovsví České repubiky v agility.


14. 7. 2011
Trénink Klánovice

Dnes jsme byly zase s Dixi na tréninku v Klánovicích. Počasí bylo takové nic moc, dost dusno a skoro až vedro.
Dixině se běhat moc nechtělo. Vše, co s ní panička běžela (nebylo toho moc) dala sice napoprvé a čistě, teda kromě dvojskoku, ale ta rychlost.. Opravdu se Dixina vůbec nesnažila.
Tak jsem se musela pořádně snažit já. Přispělo k tomu i to, že jsme dva dny před tréninkem nebyly nikde na dlouhé procházce nebo s venčícíma kámošema. Běhala jsem jak motorová myš, na paničce bylo vidět, že se jí to líbí a že ze mě má radost. Sice teda mě panička občas neukočírovala, ale podle toho, jak byla spokojená po cestě domů a celý večer, tak jí to asi vůbec nevadilo.
Mám se příště zase takhle hodně snažit?

17. - 19. 6. 2011
8th International All Breeds Cup  
                       Czech Republic

Bylo to takové divné. Už od čtvrtka byla panička nervozní. Takže jsme věděly, že nás nejspíš něco čeká, ale nevěděly jsme co. Vždyť přece panička před závodama není nervní, a nebo spíš už není nevní (dřív to tak nebývalo).

V pátek ráno panička pobalila poslední věci a jelo se. Podle cesty jsme si myslely, že jedeme ke známému na chatu. Ale asi tak v půlce cesty panička někam odobčila. Ano, ano opravdu jsme jely na závody. Dorazily jsme do Skochovic u Vraného nad Vltavou.
Byly tam připravené 3 parkury! To jsme zatím na žádných závodech neviděly. Po chvíli vzala panička Angie na parkur. Bylo to ale jiné, než na normálních závodech. Na parkuru se čekala fronta, nebyla tam čísla, nebyl tam rozhodčí, každý si tam běhal co chtěl.. byl to jen trénink.

V pátek odpoledne to začalo.
Nejdřív bylo slavnostní zahájení, to nám došlo, že to nebudou ledajaké závody. Kromě toho, že tam bylo spoustu závodícícíh psů, víc než normálně, tak hodně jich bylo i z cizích zemí.
Po zahájení se šlo už běhat. Udělaly jsme paničce radost. Dixi se umístila v agility družstev na 33. místě a Angie v jumpingu dvojic na 29. místě, obojí to bylo v konkurenci 88 závodících psů v kategorii S. Ale to bylo asi tak naše nejlepší umístění, ne vždy jsme za to mohly my. I panička by měla občas trénovat - mozek. Některé z parkurů totiž dočista zapomněla. Na její obhajobu tedy, nejdřív si prohlídla jeden parkur, pak druhý. V průběhu dne jsme pak běžely první parkur a třeba až za 4 hodiny ten druhý.

Z pátka na sobotu jsme jely spát domů.
A v sobotu ráno jsme opět dorazily na místo. Tentokrát už se běhalo hned od rána.
Odpoledne za námi přijel i páníček, z toho jsme měly radost. Tak jsme ho patřičně přivítaly a šly zase odpočívat do boudiček. Už to bylo ale nějak podezřele dlouho. Takhle dlouho jsme nečekaly, že to bude. No, jo. On vlastně byl společenský večer a vyhlašování výsledků za pátek a sobotu, to jsme opravdu mohly odpočívat a nabírat síly na neděli.

Protože se panička s páčníčkem rozseděli, spát se šlo až celkem pozdě (nebo spíš brzo ráno?), a tak nemělo moc cenu jezdit domů. Spali jsme všchni ve stanu u parkuru.
V neděli nás čekaly ještě další dva běhy. Teda jak kterou. Angie běžela oba dva běhy, Dixi jen jeden. Obě jsme jako první běh v neděli běžely zkoušku SA1 (a i tahle zkouška byla s mezinárodní konkurencí) a obě jsme jí zaběhly na výborně. Takže pančka měla snad radost, i když už to nebylo to pravé ořechové, protože jsme byly obě celkem unavené.
Pak už se běhalo jen finále národů a plemen.To jsme neběžely, protože jsme se nekvalifikovaly. Ale dobře, že tak. Kdybyste tam byli a viděli to napětí a nervy při bězích národů! Naše panička jen seděla a pozorovala, ale i tak měla uplně stažený žaludek. Zároveň ale super atmosféru, když si jednotlivé národy fandily. Letos Česká republika byla na 2. místě, za Ruskem. Loni však prý si naši vyběhali 1. místo.
A jak do dopane příští rok ve Svýcarsku? A budeme také u toho?
Poslední běh bylo finále plemen, kam se málem kvalifikovala Angie. Ale ani Angie ani panička na to letos nebyly připravené. Tento poslední běh byl pro nás až skoro oddechový. Ale kdyby se nás to týkalo (nebo třeba jedné z nás, protože Angie opravdu málem byla v kole) tak to určitě tak v klídku nebude.

Byl to hezký, zároveň i dost náročný víkend, se super lidma a hafanama.

Dixi - páteční jumping http://www.youtube.com/watch?v=sG9XylgGJbg

Angie - pátečni jumping http://www.youtube.com/watch?v=4Zn1PFfKlo0


30. 5. 2011
Super trénink v Kyjích u Renči

Panička nás tentokrát vzala obě a vyrazilo se na trénink do Kyjí.
Po cestě panička ještě vyzvedla Terku z Rozárkou. Před tréninkem jsme se šly projít a hlavně vyvenčit. Dixině se moc nechtělo. Ale já jen viděla vodu, bylo mi hej. A taky jsem viděla ten Dixiny pohled "už zase, zase bude lítat do vody a z vody a bude magořit a cákat na mě". Takže bylo jasné, že Dixince se moc nebude chtít běhat, ani se jí nedivím. Bylo celkem vedro, já se shladila ve vodě, ale Dixina ne.

Na začátku tréninku, kdy jsme tam ještě nebyli všichni, jsme dělali jen slalom, protože jsme ho měli daný ve stínu.
Celý trénink byl takový "úsporný", měli jsme vyndaných jen pár překážek. Ale zato jsme si na nich perfektně zatrénovali!

Dixina neběhala celou dobu a všechno, co jsem běhala já.
Renata nám vymyslela krátké a rychlé sekvence, to bylo fajn. A páníčkům vymyslela co kde jak budou dělat. To byl kámen úrazu :-) Já běhala překážky, které znám - skočky, tunely, slalom a houpačku. Ale panička se tam chvílema motala jako nudle v bandě. Evidentně jsme tohle ještě nikdy nedělaly a to paničce včera dělalo větší problém než mě. Vždy jsme to, po Renči radách, daly dohromady a slušně to zaběhly. Panička měla fakt radost. Teda ne, že by měla radost z toho, že jí to nejde. Naopak, měla radost, že mě to tak šlo, i když jí moc ne. To jsem ráda, že jsem jí udělala radost.

Dixina, který původě vypadala, že nebude vůbec běhat, byla převážně v boudičce. Ale když na ní panička viděla, že by ráda běžela, vzala jí a běžela s ní. Dixince to také celkem šlo. Umí běhat i lépe, to jo. Ale šlo jí to.
 

24. - 26. 5. 2011
Výlet do Špindlerova Mlýna

V úterý se u nás doma začalo něco dít. To jsme ani jedna moc nechápaly, protože tuhle dobu na žádné závody nejezdíme. Pak jsme ale zjistily, že si panička s páníčkem balí víc věcí než jen na závody, víc věcí sbalili i pro nás.
Cesta byla v pohodě, netrvala nijak dlouho a my měly v autě udělaný stín, takže nám nebylo vedro a celou dobu jsme spaly.
Panička zastavila u krásného hotelu a vzala nás ven z auta, zatím co páníček šel omrknout situaci. Na recepci paničce řekli, že psi můžou chodit všude kromě wellness a dětského koutku. Ostatně ani nevím, co bysme tam jako měly dělat:-) I když ségře Angie by se ve welless možná líbilo. Páníčci dostali klíče od pokeje, vstupní kartu do hotelu a kartičku na snídaně a večeře. Pak se šel hledat náš pokoj.
Poté, co panička s páníčkem hodili věci do pokeje, vzali nám pamlsky a vodítka, vyrazili jsme hned ven. Nejdřív jsme se šli podívat přímo do turistického centra ve Špindlu, protože prý tam páníčci v létě ještě nebyli. Ale pak začala zábava, šli jsme podle Labe a podle lesa, nejdřív jsme potkávali hodně lidí, ale čím jsme byli dál, tím míň lidí tam bylo. Pak jsme se zatavili v občerstvení. Když pomineme to, že páníčci si dávali jídlo a my nic, tak to tam bylo dobré, proběhly jsme se za veverkami a byly jsme se podívat na Kamerunské kozy, které byly hned vedle občersrtvení ve výběhu.
Nakonec jsme byli u Labské vodní nádrže. Magůrek Angie pořád lítala do vody a z vody za kamenama, piškotama a hračkama. Což není nic divného, ale ta voda byla ták ledová, že to opravdu nechápu, co se jí na tom líbilo. Já si mezi tím prozkoumala okolí, vyválela se ve smradu a našla si příjemné místečko odkud jsem to pozorovala.
Večer už byl celkem obyčejný. Večeře, chvíli posezení a spát.

Ve středu ráno jsme šli na prochajdu jen v okolí hotelu a pak páníčci vyrazili na wellness.
V době oběda ale už byli zase zpět a vyrazili jsem ven. Většinu času jsme strávili u Labské nádrže. Angie byla zase ve svém živlu, ale voda byla snad studenější než den předtím. Ale protože jsem se vyválela ještě vě větším smradu než včera a byla jsem celá opatlaná, tak jsem byla nucená taky do vody.
K večeru jsme se vrátili k hotelu a ještě jsme šli všichni na procházku nad hotel. Bylo to pocestě, ve stínu.
No, a pak se opět šlo na večeři a spát.

Celý víkend jsme si parádně užily a podle paničky a páníčkovo pohledů, slov a pocitů si to oni užívali asi jěště víc než my dvě :-)
 

6. - 8. 5.
Panička začala balit věci a balila i nějaká vodítka, granule a hračky. Mezi tím i stan a spacák, pak naštěstí vzala jen Angie a mě nechala doma. Ještě že tak,  v noci je zima a vlhko a spát ve stanu? Fůůůj.
Takže já jsem si užívala doma volný víkend s páníčkem a Angie jela s paničkou pryč.

Kam to asi jely? Co tam dělají?
Všechno mi to pak Angie po příjezdu domů vyprávěla. Nejdřív vyzvedly kámošku Šárku s Bellou a pak vyrazily směr Brno. Ale nedojely až tam. Byly cca 15km od Brna v Čebíně. Původně měly spát ve stanu, který si i postavily, ale nakone spaly v pokojíčku. Takže to jsem teoretiky i mohla jet, když se spalo na posteli a v teple :-) První večer se jen seznamovaly a instruktorka - Jana Kořínková jim říkala nějaké všeobené informace a také informace o jejich metodice výcviku.
V sobotu už začaly naostro. Nejdřív si vyzkoušely techniku skoku. To prý Angie bavilo, protože se s paničkou přetahovala a to skoro bez nějaké předchozí námahy. Poté jim Jana postavila převážně tunely, na kterých si zkoušely vedení dle jejich metodiky. Angie z toho byla nějaká zmatená, najednou nějak moc nechápala co se po ní vlastně chce. Pak byla chvíli pauza na oběd a jak říkala Angie, dost krátká na odpočinek. Takže odpoledne jí to moc neběhalo, protože byla celkem unavená. Kdo by taky nebyl? Cizí prostředí, cizí lidi a psi, vstávání ráno a hned trénování a ještě do toho ty zajímavý věci - zajíci, koně, slepice a dokonce i srnky těsně za plotem areálu. Takže v sobotu večer Angie doslova odpadla. Tím nabrala síly na neděli, kdy se zase trénovalo. Panička z ní měla v neděli dopoledne radost, to říkala i páníčkovi pak doma.

Po nedělním tréninku a obědě zase všechny ty věci nosily holky do auta a nabraly směr domů. Panička hodila domů Šárku s Bellou a přijela s Angie za námi  s páníčkem na hřiště. Musela jsem je pořádně přivítat! Nechtěla jsem si to připustit, ale přeci jen se mi po nich stýskalo.
Na paničce i Angie bylo vidět, že jsou unavené, tak jsme se tam moc dlouho nezdržovali a všichni jsme jeli domů.

 

16. 4. 2011
Dnes jsem byla na svých druhých oficiálních závodech agility. Nevím, nevím kdo se měl líp. Dixinka mezi tím byla doma v klidu s páníčkem.

První běh jsem se moc nepředvedla, sice jsem se snažila a běžela jsem rychle, ale pořád mi přišlo, že slalom má jen 10 tyček místo 12ti. Takže jsem to musela opravit, opravila. Ale podle paničky zase špatně, když mě se chtělo dělat jen těch 10 tyček :-) Takže mě panička nechala diskvalifikovat, když mě vzala o překážku zpět a znovu do slalomu.

Druhý běh jsem se musela víc snažit!
Takže už jsem běžela o něco pomaleji, ale zato čistě. Takže jsem si složila svoují první SA1 na V a zároveň se umístila na 3. místě. Dostala jsem za to balíček pamlsků, takže se to vyplatilo :-)

Po závodech jsme vyzvedly s paničkou Dixinku (páníček s námi jet nechtěl) a vyrazily jsme na prochajdu s Rifem. Ale nebyl tam jen Rif, přijela i jeho ségra Eibynka a náš známý Dar. Byli jsme 2,5hodiny na procházce v Klánovickém lese. A bylo to mooooc príma. Lítali jsme, hráli si, byla jsem v potoce a nakonec jsem ještě aportovala lítací talíř. Ten byl Rifa, takže poněkud větší, ale to mi vůbec nevadilo.

Z procházky jsme se ještě jely podívat na závody, to už samy s paničkou. Zrovna tam běhala Monika - naše trénérka. Fandily jsme jim, ale asi málo :-(

Když jsme dorazily domů, nemyslely jsme s Dixinkou na nic jiného než na to, jak se natáhneme do postele.

 

31. 3. - 3. 4. 2011
Arion Cup
Ve čtvrtek nás panička probudila s tím, že jedeme na závody. Ale co to, vždyť není víkend? Následující dny jsme pochopily, panička nás vzala na čtyřdenní závody!
Závodila teda jen Dixinka, protože já jsem prej ještě moc malá a nemůžu.

Byly jsme jen kousíček - v Letňanech na výstavišti, kde probíhal zrovna veletrh.

Dixinka byla celkem šikovná, aby taky ne, když si vyběhala 1. místo v součtu jumpingů a agilit za pátek a sobotu.. a světe div se, dokonce i 1. místo v součtu všech zkoušek SA1 za všechny čtyři dny.

Ale kromě toho, jsme tam nasbíraly spoustu zkušeností a viděly spoustu zajímavých věcí!
Celé 4 dny tam probíhala výstava morčat, okolo těch jsme chodily minimálně čtyřikrát každý den, takže ty už nás vůbec nezajímaly. Ale kromě morčat jsme tam viděly pumu (normálně si tam chodila po areálu na kšírách, asi si myslela, že je taky pejsek), mini prasátko, kterého se teda Dixi trochu bála (nebo spíš nevěděla co to je), ale mě vělice zajímalo. Škoda jen, že bylo zavřené v kleci, že jsem si s ním nemohla hrát :-) A poslední den tam byl i psoun na kšírkách.

Panička nás v průběhu všech dní moc chválila, také jsme se velice snažily, abysme paničce ještě nepřidělávaly starosti.

 

26. 3. 2011
Panička s páníčkem ráno vstávali poderžele brzo, brzo na to že byl víkend.
Páníček šel s Dixinkou na hřiště, kde probíhala brigáda - příprava na sezónu. Já byla s paničkou ještě chvíli doma a pak jsme také vyrazily. Ale ne na hřiště, vyrazily jsme směr intenzivka s Irenou Kochovou.

Dorazily jsme na místo. Irena se všem představila a řekla pár slov než se začalo trénovat. 
Já jsem z toho dvakrát moc nadšená nebyla, ale panička měla celkem radost, tak jsem jí to přece nemohla kazit :-)

Tak jsem zvědavá, jestli panička bude mít i takhle fajn náladu v létě, když budeme u Irči na táboře.

 

22. 3. 2011
Jsme modelky!

Dneska ráno nás panička vytáhla ven. Opět s Rozárkou a dokonce i s Darem. Panička vedla rozhovor s paničkou od Dara. A odpoledne jsme se vydaly k Darovi na návštěvu. Jely jsme autem. Jenže to nebyla obyčená návštěva. A my pochopily, proč jsme jely autem. Já sice jsem dámička, ale Angie, to je takovej prasák, jak vidí louži nebo potok, tak se tam hned ráchá. 
Na návštěvě na nás paničky navlíkaly obojky a pak jsme musely pózovat. Dar byl spokojený, že se to netýkalo jeho. 
Vyzkoušely jsme si spoustu oboječků a i pár vodítek k nim :-) No, a panička od Dara nás při tom všem pózování fotila. Po každé zkoušce obojku a jeho řádném nafocení nás panička chválila a mohly jsme se proběhnout s Darem.

Nakonec jsme se dozvěděly, že prý z nás budou modelky! Nebylo to obyčejné focení, ale focení právě těch obojků. Protože Lenka, to je ta panička od Darouška ,má obchůdek s věcma pro psy a nyní bude mit i internetový obchod. Takže ty obojky na nás nafotila a na stránkách to pak uvěřejní.

Po celém tom focení jsme měly volno. Nejdřív jsme se honily a hrály si, já se válela po trávě, zatím co Angie na zahradě našla Darovou hračku, tak jí přinesla. Taktrochu jsme si jí přvilastnily a hrály si sní. Jenže mě už to pak moc nebavilo, tak si hrála Angie s Darem. Darčibald Angie provokoval, aby ho honila, ale spratek Angie ne-e. Ta si raději počkala a hračku mu ukradla :-)

 

12. 3. 2011
Včera jsem byla u pana doktora. Angie tam byla také, ale moc mě nepodpořila, naopak se také bála, a to jí ani nic nedělal. Mě se pan doktor podíval na ocásek a vyndal mi stehy.

Ráno jsem musela vstávat, protožeč pan doktor včera řekl, že jsem OK, tak jsem jela na závody. Udělala jsem paničce velikou radost a vůbec nelitovala, že jsme tam jeli. První zkoušku jsem zaběhla čistě na výborně s postupovou rychlostí 3,13 m/s  a panička měla radost, protože tam byl slalom. Celkem jsem se snažila, taky to bylo znát. Druhý běh se paničce zdál pomalejší, ale páníček hned koukl na listinu výsledků a vyčetl tam, že jsem běžela uplně stejně rychle. Takže druhá zkouška také byla na výborně.

A jak se to promítlo ve výsledkách?
První běh jsem vyhrála! Byla jsem 1. ze 14 psů. Druhý běh jsem byla 2. ze 14 psů. A v součtu mi to hodilo 1. místo!

Video je zde:  http://www.youtube.com/watch?v=xEGZF1C-Hss

 

1. 3. 2011
Dixinka dnes přijela od pana doktora a celá divně smrděla - dezinfekcí. Až pak jsem si všimla, že má oholený a zalepený ocásek. Chudinka, snad jí to moc nebolí. Ale zase už tam nebude mít tu ošklivou bouli s hnisem.
Sice se teď musím celkem držet, ale teď na ní přeci musím být hodná!
Říkala, že ve čtvrtek pojede zase k panu doktorovi, jen se mu ukázat, jak se jí to hojí. A v pátek za týden jí prý vyndají stehy, takže pár ní potom už sní zase bude sranda jako před tím a budeme se zase honit a hrát si


28. 2. 2011
Dixi zůstala doma s páníčkem a lenošili spolu. Zatím co, já jsem jela s paničkou na obedience.
Nebylo to nic extra, všechno, co jsme tam dělali jsem uměla. A panička říkala, že to není nic extra pro nás. 


27. 2. 2011
Dneska odpoledne jsem byly na tréninku. 
Monča - trenérka šetřila paničku, tak nás rozdělila do dvou hodin. Nejdřív jsem běhala já, protože jsem starší a na další hodině ségra Angie. Docela jsem se nažila a celkem se mi i vedlo, soudím podle rakcí paničky a také podle toho, že nešetřila pamlsky :-) Se všemi ostatními hafany na hodině jsme trénovali slalom. Z toho jsem nebyla moc nadšená, ale šlo jen o 4 tyčky a pokaždý, když jsem prošla ty 4 tyčky, tak jsem dostala dobrůtky, takže to celkem ušlo.
I když jsem neběhala naplno, myslela jsem si, že celkem rychle. Ale Angie na hodině po mě, předvedla že ne. Je to soutěživá mrška a tak musela být alespoň v něčem lepší - v rychlosti.
Jinak nám to totiž šlo oběma skoro stejně. Já jsem byla o něco pomalejší, ale zase přesnější a ovladatelnější. Angie ta byla rychlá, ale zase kuli tomu dělala zbytečně dlouhé oblouky.
No, ale hlavní je, že s námi byla panička spokojená, ne?

Video je zde: http://www.youtube.com/watch?v=va8ZpadCgOY

 

25. 2. 2011
Dneska jsme byly s paničou ráno venku. A nejen s ní, ale byli s námi ještě Rozárka, Cairo a Dar. Byla sranda, tak jsme byli venku skoro 2 hodiny, i když byla celkem kosa.

Taky jsme dělaly různé blbosti.. 
Já jsem obíhala stromy, zato Dixinka ta se vyhřívala na sluníčku 

Panička s námi v parku i cvičila. To byla také zábava! Hlavně to bylo za mlsky, takže príma.
Koukejte, jak může v našem podání vypadat jeden stejný cvik :-)

Rozárka z toho byla trochu zmatená a začala si myslet, jestli náhodou nejsme veverky. Ale pak jí tozačalo zajímat, co že to děláme a proč.. až si to nakonec taky zkusila.

Celá procházka stála za to, potkaly jsme se i s Bártem (bernardýnem). Já jsem zrovna byla neuvěřitelně zaměstnaná hračkou, ale Dixinka za ním běžela a chtěla si sním hrát. Když on, flegmouš, jen stál. Takže s ním moc srandy nebylo.

Nakonec jsme v parku hned pod sídlištěm ještě viděly zajíce, tak jsme se proběhly kousek za ním.

 

13. 2. 2011
Cože, už zase vstávat?! Vždyť na závodech jsme byly včera.
No, jo.. Jedeme na trénink.

Monika se činila a nezůstala paničce nic dlužná, za to, že nás dva dny po sobě takhle ráno vzbuila. Byly jsme na tréninku samotní eS, ostatní byli eL. A ještě nám Monča postavila opravdický závodní parkur, který měl 23 překážek, ale byl celkem běhavý. To se paničce pomslitla :-) Protže jen panička doběhla s jednou, hned běžela s druhou.

Ale šlo nám to, celkem i paničce. Běhaly jsme, i když Angie pomaleji, ale zase přesněji.

Hmmm, panička říkala něco jako "Angie bude pracovat na rychlosti a Dixi zase na slalomu a zónách na kladině" to jako vůbec nechápeme proč, my jsme se svými výkony spokojené.

 

12. 2. 2011
Další sobota, kdy nás panička nenechala se ani vyspat. Ráno nás probidila a zase jsme někam jely, ale tak v autě jsme se dospaly :-)
Na místě jsme zjistily, že to asi bude celkem sranda. Byly jsme ve Svojeticích na ranči, kde to bylo hezké. A těch koní, co tam bylo. To byste koukali. Jen teda ráno byla ještě pěkná zima a foukal vítr. 
Když nás pustili do haly, bylo už vše fajn, připravoval se povrch a parkur. My si hrály, sice na vodítkách, protože nás panička nechtěla pustit, abysme prý neotravovaly ostatní.
Pak nás panička na chvíli zavřela do boudičky, kde jsme měly teplo.

"Dixi, tak pojď" říkala mi panička. Měla jsem radost. Panička tááák voněla pamlskama. A za chvíli už jsem šla na věc. 

První běh se mi líbil, tak jako se mi vždy většinou líbí víc ten první běh. Jenže v tomhle ještě nebyl slalom, takže jsem běžela jak o závod. Bylo to fajn, bavilo mě to. A panička ze mě měla pak velkou radost.

Druhý běh už byl horší. Byl tam slalom a ještě panička dělala něco, co já neumím, tak jsem hned nevěděla jak se s tím poprat. Ale zvládla jsem to!

Protože jsem běžela jako poslední, tak pak šla ven z boudičky i ségra Angie a zase jsme si spolu hrály než se začali shromažďovat lidi na vyhlášení. Pak už následovala jen cesta domů. 

 

3. 2. 2011
Panička se domluvila se s Šárkou a Belou (BOC) a vyrazili jsme si zatrénovat do haly na Pandě.

Celé nám to trochu zkomplikovala cesta, nějak dlouho jsme jezdili po Praze. Ale nakonec jsme zdárně dorazili do cíle. Hala celkem fajn, hlavně že tam bylo sucho, takže já dámička Dixinka jsem mohla být v klidu. Horší byl tedy led, který se nacházel pod drzenou gumou, takže to na některých místech poměrně dost klouzalo.
Chvíli jsem přemýšlela, jak se bude chovat Angie, protože si mi na haly vždy stěžuje, protože se v nich bojí. Ale než jsem se stihla sama rozkoukat, tak Angie už běhala a ani jí hala moc nevadila.

Dokonce i slalom jsem prošla celkem rychle a bez chyby. Angie byla lepší v začátku tréninku. Pak už koukala kde co lítá, zkoušela, jestli guma náhodou není jedlá a tak celkově už se tolik nesoustředila.

 

15., 16. 1. 2011
Měly jsme poměrně náročný víkend. 

Jak v sobotu, tak v neděli jsme si dopoledne zatrénovali agility. (Přesněji řešeno Angie trénovala a Dixina se zhnuseně koukala a proklínala paničku, že musí být venku v mokru).
V sobotu jsme pak vyrazili na prochajdu do Branýsa. Bylo to fajn, sešlo se nás tam 7 pejsků. Vyrazili jsme na procházku podle Labe. Takže toho jsem musela hned využit k první letošní koupeli a vzala jsem to hned několikrát - i za Dixi, která chodila jen po cestičkách.  A největší zábava bylo vyběhnout z vody a letět na pole, takže ze mě během chviličky byla blátivá koule, ale vůbec mi to nevadilo :-)
Dixina si procházku moc neužívala.. Všude kaluže, mokro, bahno. Takže Dixinka většinu procházky šlapala po cestě a její největší starostí bylo vyhýbat se kalužím. Kdyby se tolik neštítila toho bláta, bylo by to snažší.


za fotky děkujeme Jirkovi - páníčkovi od Rifa
více fotek na 
http://jirka-marki-rif.rajce.idnes.cz/Brandyska_bahna/

V neděli mě panička zase dopoledne vzala něco si  potrénovat. Šlo nám to, oběma.

Odpoledne jsme vyrazili na procházku do Klánovického lesa, místo tréniku. Tam se nás sešlo 15 psů (jestli jsem to správně napočítala, na žádného psího kámošem jsem snad nezapoměla). Paničky a páníčci si alespoň v klidu popovídali o závodech, které nás čekají a dalších věcech, mezi tím co my jsme si hráli.

 

23. 12. 2010
uskutečnění akce "Vánoční dárek"

Moc děkujeme všem, kdo se do této akce zapojili!! Listina se jmény byla předána do útulků i s vybranými věcmi.

Jen panička teda nečekala, že s útulky bude tak těžká domluva, jaká nakonec byla.

Ale hlavně, že se vše dostalo k hafanům, kteří to potřebují.

 

12. 12. 2010
To se neodmítá!

Po tom co jsme dorazili domů z tréninku v Klánovicích, kde s námi byl i páníček, paničce přišla SMSka od Monči Šaling, takže se zase oblíkla, sbalila věci a jely jsme trénovat na Kladno. 
Po cestě jsme teda přemýšlely, jeslti vůbec budeme dneska běhat, když už jsme na jednom tréninku byly. Ale pak jsme se domluvily, že uděláme paničce radost - budeme běhat.

Video je tady: http://www.youtube.com/watch?v=Q0fIDjKEVb0&feature=feedu

 

5. 12. 2010
Panička si zase něco vymyslela.
A dneska jsme začaly trénovat sbíhané zóny. Nebo začaly trénovat? Hlavně to musíme vyzkoušet, jestli nám to půjde nebo ne.

 

20. 11. 2010
Panička, páníček a i Angie se mnou vyrazili na moje první oficiální závody!

Panička byla před prvním během strašně nervózní. Vůbec nechápu proč, když to bylo v hale, kde bylo teplo a sucho. Byla jsem celý den hodná. Dokonce i spratek Angie, byla hodná, uplně jako kdyby nám jí po cestě vyměnili.

Před prohlídkou prvního běhu, pořadatelé vyhlásili měření psů. Moc nás tam ale nešlo, jak jsem později zjistila, měření je jen pro pejsky, kteří jsou na svých  prvních závodech. Tak jsem se musela nechat změřit, aby se vědělo do které velikostní kategorie patřím. Při měření mi bylo něco divné. Jak to ten pan rozhodčí mluví? Vždyť mu moc nerozumím. Byl totiž z Holandska, ale mluvil angilicky, takže to bylo OK, panička se s ním dorozuměla, dokonce i já jsem pár slovíček znala :-)

Prý jsem krááásně běhala. Takže ze mě měla panička velikánskou radost. Na svých prvních oficiálních závodech jsem si vyběhla SA1 zkoušku na Výborně. A v součtu agility a jumpingu jsem si také nevedla špatně, umístila jsem se na 12. místě z 36 závodníků. Což je dle mě úspěch.

Video z závodů i s nákresy parkurů je zde: http://www.youtube.com/watch?v=UI219yDUf_w

 

17. 11. 2010
Dnes jsme měly fajn domácí trénink agility. Ještě také s Terkou a Rozárkou.

Dixinka teda neběhala, vůbec se jí nechtělo a ještě to mokro. Zato mě to nevadilo a snažila jsem se. Ještě aby ne, když jsem na to dostávala salámek :-)
 

30., 31. 10. 2010
Víkend strávený na závodech.
Z dobrých zdrojů víme, že jsme paničce dělaly radost, velikou. A ještě k tomu parádně vyšlo počasí. 
Takže teď nás čeká klidné pondělí.

 

25. 10. 2010
Opět jsme byly trénovat v Hloubětíně. Tentokrát mě panička nechala v klidu doma a vzala s sebou jen Angie. Ráno mi nebylo dobře, zvracela jsem a odpoledne jsem ještě nebyla ve své kůži.

Angie prý trénovala převážně slalom. Ještě, že jsem byla doma:-)

 

11. 10. 2010
Byly jsme si vyzkoušet agility v Hloubětíně.

 

1. 10. 2010
Začali jsme cvičit na míči.
Proč? Je rozhodnuto, že na jaře půjdeme zkusit oficiální závody agility. Také už venku začíná být tak různě. A vzhledem k tomu, že ségra Dixinka nemá moc ráda mokro, tak aby měla nějakou jinou aktivitu a mě to celkem baví. Hlavně že za to dostáváme pamlsky.