Deníček nebo tedy spíš "občasníček" :-)

13. 5. 2012
Canisterapeutická zkouška.
Byla jsem s paničkou v psychiatrické léčebně, občanské sdružení Helppes, tam pořádalo canisterapeutické zkouošky. A Dixinka si zase mohla v klidu odpočívat doma, tentokrát i s páníčkem. Je to fér?
Sice jsem vůbec nevěděla, co tam budeme dělat, ale nakonec to byla docela sranda.
Krátká poslušnost, při které jsem se mohla jít i podívat na cizí kočku. Pak už jen hraní si s dětmi, podávání věcí postiženým, základy polohování... Dokonce jsem se mohla i předvést, co všechno umím - dávání pacek (a to i všem těm cizím lidem), štěkání na povel, kolečka, zajíček, válení sudů... Panička tomu teda říká "blbiny" ale mě to baví, a navíc všem těm lidem se to tam moc líbílo.
Domů jsem si tedy odvezla certifikát o tom, že jsem prospěla!
(více o CT zkoušce napsala panička, najdete to: Angie - canisterapie - zkouška)

12. 5. 2012
Seminář s Terkou Královou.
Ráno jsme se probudily do deště. Takže byla hned jasné, že Dixina z toho nebude nadšená. Ještě když je teď ostříhaná.
Byla jí zima už při venčení. Takže se panička rozhodla, že doma jí bude nejlépe.

Vyrazila jsem tedy jen já s paničkou, a i páníčkem. To jsem docela koukala.
Páníček byl celé dopoledne moc hodný. Nejen, že natáčel, když semnou panička běhala, ale vypouštěl mě z boudy, nosil mi hračky, dával mi vodu, atd.

Terka nám postavila běhavý, ale ne lehký parkur.
Tak jsem se musela pořádně snažit, aby ze mě měla panička radost!
A povedlo se! Po posledním běhu, který se paničce moc nevyvedl o mě Terka řekla, že se snažím, jsem šiková a pokouším se zachránit co se dá.
To je dobré, ne?

4. 5. 2012
Pátek jsme si fajn užily.
Nejdřív nás vzala panička na návštěvu ke své kamarádce Gábině. Tam to bylo dobré, její pes Bart nebyl doma, to byla trochu škoda. Ale její malá dcera Terezka jo! Ta se nám oběma líbíla - seděla na nočníku a krmila nás nejdřív rizotem a potom psími pamlsky.

Pak panička přibrzdila doma, kde jsme naložili páníčka a jelo se na procházku.
Po dlouhé době jsme se zase viděli s Darem. Také jsme se seznámily s novým psím kámošem - ridgebackem Rubym. Ten se moooc líbil Angie a skoro celou procházku si s ním hrála. Hlavně ze začátku než jsme potkaly Bětkou s Apollem a Ogískem.
Angie celou procházku buďto lítala jak blázen a honila se s Rubym nebo sama lítala po louce, po tom co si zaplavala.
Protože bylo docela teplo, tak i já jsem byla ve vodě. Ale jen tedy byla, abych se trochu ochladila. A na nějaký lítání s ostatními psy jsem taky nebyla moc zvědavá. Ale procházka to byla dobrá.

1. 5. 2012
Co se to zase děje? Není víkend, ale vypadá to, že se hned po ránu někam chystáme. Že by byl nějaký svátek?
No, uričtě. Panička už balí věci, co s sebou vždy bere na závody.
Chvíli na to nás vyzvedla kamarádka a jelo se.
Když jsme dorazili na závody, už bylo teplo. Takže jsme se šli hned projít k vodě. Angie blázen zase plavala. To já tedy ne, já jsem se šla vždy jen po chvíli sama schladit.
Byl pak celkem fajn pocit, když jsem zjistila, že v tomhle vedru běhat nemusím, že panička přihlásila jen Angie :-)
Ta se tedy moc nepředvedla. Jeden běh diskvalifikace a druhý běh sice na 2. místě, ale měla půl vteřiny třestných bodů za čas. No, a divíte se, když se zastavila na houpačce a stála tam jak trubka?
V průběhu dne jsme byly u vody ještě několikrát a věřte nebo ne, bylo to v tom vedru celkem příjemné.
Nejlepší na tom celém dni ale bylo, že jsme večer dostaly velkou večeři.

27. 4. 2012
Dnes jsme se seznámili s dalšími fajn pesany.
Po té, co panička s páníčkem přijeli z práce, sbalili nám pár věcí, hlavně i nějaké pamlsky, a vyrazili jsme všichni na výlet.
Neyl to uplně nový výlet, znaly jsme to tam. Už jsme tam několikrát byly.
Tentokrát tam na nás čekala paničky kamarádka Zuzka a její tři bíglice. Když jsme ale vyběhly z auta, nějak jsme se nemohly dopočítat.. oni tam bíblice byli čtyři. No, jó - tuhle jednu ještě neznáme. Ten den jsme se seznámily ještě s další bíglicí a také jednou švýcarskou ovčandou.
Procházka byla fajn. Jen tedy bylo dost velké teplo. Angie i přes to honila míček. A když jsme se všichni dostali k vodě, tak i já, co vodu moc nemusím jsem se šla sama schladit. Ale to bych přeci nebyla já Dixinka, abych v té vodě byla nějak dlouho.. Takže jen po schladit po břicho a zase ven. Zato Angie ta plavala jak blázen. A nebyla sama, což mě celkem překvapilo. Nakonec do té vody vlezl i páníček!

26. 2. 2012
Dopoledne, když sněžilo a pršelo, jsme všichni vyrazili na procházku. Všichni, takže nejen my dvě, ale i panička s páníčkem.
Angie bylo jedno jaké bylo počasí, ale mě to počasí tedy moc netěšilo.
Dorazili jsme do Čelakovic, kde jsme se sešli s ostatními pejsky a jejich páníčky. No, to bude zase procházka teda.. kromě toho, že je mokro a prší, tak ještě s námi půjdou další psi a i štěňata.. Bylo nás celkem 9 psů.
Nakonec to nebylo tak hrozné. Po chvíli pršet přestalo, štěňata si hrála spolu a dospělí psi zase spolu. Angie ta byla někde mezi. Občas lítala s dospělákama, občas se proběhla se štěňaty.
Já si mohla jít svým tempem vzadu s páníčkem. I tak jsem ale byla do půlky od bláta.

Sotva jsme si doma stihly vydechnout a uvelebit se do postele, už jsme zase někam jely.
Teď už jen s paničkou. Ještě se k nám teda přidal Balů s kámoškou Týnou a svými páníčky. Vyrazili jsme známým směrem - do Brandýsa k Labi. Tam už na nás čekaly bíglí holky. Jaké to bylo pro naší lidskou smečku překvapení, že je lávka přes Labe uzavřená.  Od procházky je to však neodradilo.
A Angie.. nebo spíš mám říct magor Angie? No, přeberte si to samy. Ona byla ve vodě! Venku je všude mokro, bláto, kaluže, byla zima, foukal vítr, já princeznička Dixinka jsem si musela důkladně vybírat cestu kudy půjdu, abych se nenamočila a neušpinila. A blázen Angie klidně vleze do Labe, ještě když je venku asi 5°C, Labe teče proudem a občas se tam objeví i nějaká ta kra. No, vždyť to říkám - magor Angie.

 

Po příjezdu domů a po véče jsme obě dvě zalehly a odpočívaly. Jak by taky ne, když jsme dnes byly skoro celý den venku.
^{(fotila panička od Balíka)}

 

25. 2. 2012
Panička se dnes stala členem Klubu chovatelů drobných zvířat Stará Boleslav.
Nevíme tedy k čemu jí to je, ale to vůbec neva.

 

24. 2. 2012
Dnes zase zůstala Dixinka doma s páníčkem a šli na prochajdu, zatím co já jsem s paničkou jela na dvojzkoušky do Řitky.
Bylo to tam lepší než minule (ještě aby ne, když bylo o 20°C tepleji než minule - před 14ti dny). A protože byla panička nemocná, tak jsem jí musela předvést, co ve mě je, a že i když s námi teď nemohla chodit moc ven, tak já jsem nezakrněla. A to ani fyzicky, ale ani psychicky. Tak jsem si u běhu nějak víc přemýšlela než jsem měla. Ale co? Mě se to líbilo, já jsem běžela rychle a ještě jsem u toho přemýšlela.. jen teda až moc :-)
Tak jsme si s paničkou odvezly dvě diskvalifikace. Ale komu to vadí?

 

19. 2. 2012
Panička je stále nemocná, ale už je jí lépe a je to znát.
Na procházky teda zatím moc nechodíme. Navíc je teď venku dost mokro a bláto, takže by Dixina byla stejně jen naštvaná.
Místo toho ale se s námi panička snaží dělat něco málo doma. Dixinka dělá spíš jen to běžné co už umí. Zato mě panička učí další věci. Momentálně po mě chce, abych vyndavala prádlo z pračky a dávala ho do koše na prádlo. Sice mají páníčci moc vysoký koš, ale to paničku neodradilo a dala mi můj menší koš na prádlo. Zatím mi to moc nejde, ale za čas to určitě bude uplně super. Jen doufám, že po mě pak panička nebude chtít, abych to prádlo i věšela :-)

 

10. 2. 2012
Dnes jsem s paničkou vyrazila na dvojzkoušky do Řitky. Dixi zatím byla doma s páníčkem. Co by také dělala venku v takové zimě?
Paničce nebylo moc dobře, a to také bylo znát!
Ale zase teď budeme mít odpočinkový týden, když panička marodí. Tak toho musíme řádně využít.

 

26. 12. 2011
Akční svátky.
Ráno jsme s paničkou vyrazily do Staré Boleslavi za Šárkou a Bellou.
Tentokrát ale ne na procházku a za koníčkama, ale na takový malý domácí trénink agility. Bylo to celkem fajn, nejdřív jsme běhali všechny (my dvě i Bella). Po chvíli si na nás ale paničky vymyslely něco se slalomem. Takže Dixinka pak už jen odpočívala a hrála si s páníčkem.
A bylo to dobrý! I když panička vymýšlela různé věci se slalomem, tak se mi dařilo docela dobře a dřív nebo později se mi super povedlo, to co si panička vymyslela :-)

Pak nás panička s páníčkem nechali chvíli doma samotné, necelé dvě hodiny to bylo.
A Dixinka toho hned využila! Objevila na stole cukroví. No a co myslíte, že udělala? Všechno to sežrala! A ani jeden kousíček mi nenechala, a to si říká ségra.
Ale dobře jí tak, sežrala skoro kilo cukroví, tak jí teď asi bude bolet bříško.

A protože se Dixina tak nacpala cukrovím, nemohla jet na procházku.
Tak jsem vyrazila jen já a panička. Byla to předem domluvená procházka, tak jsem byla zvědavá kolik psích kámošů tam potkám.
Jééé, kam to jedeme, tady jsem ještě asi nebyla. A vzhledem k tomu, že panička jela podle navigace, tak tu nebyla asi ani ona.
Když jsme dorazily na místo a vyšly na louku, během chvíle se přiřítili i ostatní. A to opravdu přiřítili.
Nakonec nás na procházce bylo 19 hafanů. Větišnu z nich jsem znala, některé tedy jen málo, ale znala. Některé jsem viděla uplně poprvé. Ale i tak to bylo fajn. Byli jsme v Hostivaři a zdaleka jsme tam nebyli jediní pejsci. Dokonce jsme potkali i Sáru s Lenkou! Což tedy bylo neplánované, ale potkali jsme se.

Domů už jsem pak tedy jela docela vyřízená, tak jsem si po nastopení do auta hned ustlala a odpočívala jsem.
Nedivte se, když jsem byla od 10h do 17h venku a mezi tím jsem měla jen necelé dvě hodiny pauzu, při které jsem musela bedlivě pozorovat Dixinku, jeslti mi nějaké to cukroví nechá nebo ne.

Ale bylo na čase jednou takhle zase vybít energii. Vůbec bych tedy neřekla, že v prosinci bude takovéhlé krásné počasí, na to být celý den venku.. ale bylo to tak a bylo to moc fajn.
 

17., 18. 12. 2011
Vyrazily jsme s paničkou na Kladno na víkendovku s Terkou Královou!
Bylo to super!
Angie sice běhala víc než já, ale mě to vůbec nevadilo. Já zatím byla v klidu v teple a pozorovala jsem.

Panička byla celkem i šikovná, v neděli asi víc. Angie byla taky šikovná a také v neděli víc.
Proto jsem běhala jen v sobotu, když to Angie v neděli tak šlo.

Trénování pod Terkou bylo super! Nejen, že Terka je moc fajn, ale sešli se tam i fajn lidi a hafušové.
Prostě to byl uplně super víkend. Tak snad si takový zase zopakujeme, brzy :-)
 

13. 12. 2011
Co to? Panička nechala Dixinku doma a šli jsme ven.
Trochu divné, nejedeme na agility, to už poznám. Nejedeme ani nikam na větší procházku, od kterých je Dixina teď v zimě trochu omluvena. Tak co to bude?
Jdeme jen kousek od baráku, tady to znám. Jen pořád nevím, co tu budeme dělat.

Panička mě nechala přivázanou a šla kousek dál. Tam se tak divně motala na jednom místě a zase si pro mě přišla.
Co od toho mám čekat? Říkala, že prej se budu učit stopovat. Stopovat, stopa, co to je?
Přivedla mě k tomu místu, kde se předtím tak divně motala a řekla mi "stopa". Jééé, už vím co to je! Spoustu pamlsků na jednom místě a já musím čuchat a tím ty dobroty najít. To je fajn, to mě docela baví, proč by taky ne, když si můžu sesbírat pamlsky uplně zadarmo, jde jen o to, abych si je vyčuchala.

Panička byla z mého prvního čuchání spokojená. Prý budeme tohle dělat častěji. Což vypadá celkem fajn. A že prý jestli to začne bavit i paničku, tak si to někdy zkusí i Dixinka.
 

8. 12. 2011
Máme odpočinkový režim.
Panička je totiž nemocná a tak se s ní celé dny flákáme doma v posteli, odpočíváme a užíváme si to :-)

Máme takový předvánoční odpočinek na regeneraci těla i myslí před dalším rokem. A asi to budeme potřebovat.
Panička leží v posteli, přemýšlí a vymýšlí. Takže si prej všechny tři dáváme novoroční předsevzetí, co všechno v roce 2012 zvládneme. No, a nejsme si tedy jisté, že to tak doopravdy bude :-) Panička si toho naplánovala nějak docela dost. Ale zase jestli to všechno zvládneme, bude to pro nás dost zpestřední a budeme fakt holky šikovné nejšikovnější.
 

1. 12. 2011
Flyballový trénink.

Čtvrtek a večer opět přijela psí kámoška Bella. To znamená, že Dixinka bude doma v klidnu s páníčkem a já s největší pravděpodobností pojedu s paničkou na flyball. Už počtvrté.
Protože je teď večer dost zima a brzy tma, přesunuly tréninky do haly. To mi nedělá moc dobře. Neznám to tam, je tam spoustu jiných pachů, šero, vše se tam rozléhá, atd. k tomu mi pořád docela vadí, že ti lidé tam křičí.
Ale dnes jsem měla fajn náladu. Panička také. A bylo to vidět. První kolo jsem zvládla suprově! Panička měla velkou radost, bylo to na ní vidět.
Jenže při druhém kole se vyměnily ty křicící paní a já to nepochopila. Proč je ta co mi vždy dává míček jinde? Co se to děje? Prostě mě to rozhodilo a už to nebylo ono. Neměla jsem z toho vůbec dobrý pocit. Panička se snažila mě uklidnit a hodit zpět do pohody. Takže to bylo lepší, ale nebylo to ono.

Panička má pro moje stavy pochopení. A nebo si jen už zvykla?
Každopádně měla z toho tréniku radost tak nebo tak.
 

18. 10. 2011
Dneska večer si mě panička vzala k sobě a "promlouvala mi do duše". Jako by to k něčemu bylo :-)

Alespoň jsem pochopila, co znamená to, že půjdu do A2.
Doteď jsem agility běhala na úrovni A1 a na příští závody už pojedu do A2. Což pro mě prý znamená, že postoupím o kousek výš. Tak jsem zvědavá, co přesněji to bude a zda mi to vůbec v těch A2 půjde.
 

15. 10. 2011
Dvojzkoušky Svojetice

V sobotu ráno s námi vstával páníček a šel nás vyvenčit. Panička také vstávala, takže to znamená, že se bude něco dít.
Po venčení šla Dixinka domů zase spát do postele, ale já jela s paničkou pryč. Myslela jsem si, že někam na závody. Ještě když s námi v autě jela Kačka s Xanýskem, to už mi to pak bylo jasné.
Ale když jsme dorazili na místo, nebyla jsem si tím tak jistá. Byli jsme kouosek za Prahou na ranči. Už po cestě  jsme viděli spoustu koní ve výbězích. V areálu ranče to nebylo jiné. Jsme na ranči, jsou tu všude koně, ale je tu i spoustu psů.. Jsme na závodech! Docvaklo mi to, hned jak jsem viděla halu s agility překážkami. Jen jsem v téhle hale ještě nikdy nebyla a tak mě to trochu zmátlo.

Před prvním během jsem z paničky cítila zase lehkou nervozitu, i když jsem vůbec netušila proč je nervózní. Každopádně to pro mě byl signál, že se mám snažit :-) První běh jsem makala a snažila se. Po doběhu bylo jasné, že ze mě má panička velkou radost, tak jsem byla spokojená.

Druhý běh jsem se také snažila. Jak jsem běžela rychle, tak jsme se v jednom místě s pančikou moc nepochopily. Ale myslím si, že kdyby panička byla, alespoň v tom úseku, o něco rychlejší, nemuselo k tomu dojít.

Video - http://www.youtube.com/watch?v=om6KO1p_wQs 

Celou cestu domů panička přemýšlela a debatovala s Kačkou. Co jsem z toho tak vyrozuměla, tak to vypadá, že asi půjdu do A2. Sice vůbec netuším co to znamená, ale vzhledem k tomu, že 2 je víc než 1, tak je to asi nějaký pokrok kupředu.

9. - 11. 9. 2011
Mistrovstí České republiky v agility

V pátek měla panička dovolenou, ale už od rána se doma pořád něco dělo.
Pak odpoledne jsme sedly do auta a jely jsme. Ale kam? Jely jsme docela dlouho, až jsme pak dorazily na místo, do Žamberka. Tam jsme byly poprvé, celkem se nám tam líbilo. Dorazily jsme už skoro za tmy. Panička zařídila ubytování, postavila stan a šly jsme si to tam trochu obhlídnout. No, jo! Budeme tady aglitit, to nám došlo hned jak jsme viděly agility parkur.
Spaní ve stanu bylo celkem fajn, teda jak pro koho, Dixince bylo ze začátku trochu zima.

V sobotu ráno jsme po probuzení šly směrem k parkuru a "zabydlely" se tam.
Ještě než rozhodčí začali stavět parkur, byla panička dost nervózní. Což nás trochu rozhodilo. Po prohlídce parkuru už v ní nervy přímo vřely.
Obě dvě jsme se snažily, když panička byla tak nervózní, tak asi o něco šlo.
Dixinka běžela nad očekvání. Sice s výsledkem diskvalifikace, ale panička byla spokojená.
Angie se také snažila. Jen se pak něčeho asi lekla, tak jí panička v průběhu parkuru pochválila (za to je také diskvalifikace).
Pejsci, se kterými jsme byly v družstvu, v sobotu oba dva také skončili s diskvalifikací.
Tím pro nás závodění skončilo a druhé kolo nás čekalo v neděli. I tak jsme ale zůstaly u parkuru a koukaly, jak to jde ostatním.
Večer byl fajn, u našeho stanu se sešli nejen psí kamarádi, ale i paničky kamarádi. A tak bylo o zábavu postaráno.

V neděli ráno jsme šly opět k parkuru. Měly jsme více času před během a ani panička už nebyla tolik nervózní.
Dixi byla celkem spruzelá. Takže čistý, ale pomalý běh.
Angie běžela celkem slušně s jedním odmítnutím.
I ostatním hafanům v družstvu se vedlo lépe než v sobotu a tak naše družstvo skončilo v neděli na 14. místě.
V celkovém pořadí to byla sice diskvalifikace. Ale my jsme byly spokojené, panička překvapivě také.

Cestou domů nám teda říkala, že to mohlo být z naší strany lepší. A to samozřejmě mohlo. Ale říkala nám také i to, že to mohlo být lepší od ní, co se vedení týká. Tak ale chápeme to, když měla takové nervy a víme proč. Bylo to totiž Mistrovsví České repubiky v agility.

14. 7. 2011
Trénink Klánovice

Dnes jsme byly zase s Dixi na tréninku v Klánovicích. Počasí bylo takové nic moc, dost dusno a skoro až vedro.
Dixině se běhat moc nechtělo. Vše, co s ní panička běžela (nebylo toho moc) dala sice napoprvé a čistě, teda kromě dvojskoku, ale ta rychlost.. Opravdu se Dixina vůbec nesnažila.
Tak jsem se musela pořádně snažit já. Přispělo k tomu i to, že jsme dva dny před tréninkem nebyly nikde na dlouhé procházce nebo s venčícíma kámošema. Běhala jsem jak motorová myš, na paničce bylo vidět, že se jí to líbí a že ze mě má radost. Sice teda mě panička občas neukočírovala, ale podle toho, jak byla spokojená po cestě domů a celý večer, tak jí to asi vůbec nevadilo.
Mám se příště zase takhle hodně snažit?

17. - 19. 6. 2011
8^th International All Breeds Cup  
                       Czech Republic

Bylo to takové divné. Už od čtvrtka byla panička nervozní. Takže jsme věděly, že nás nejspíš něco čeká, ale nevěděly jsme co. Vždyť přece panička před závodama není nervní, a nebo spíš už není nevní (dřív to tak nebývalo).

V pátek ráno panička pobalila poslední věci a jelo se. Podle cesty jsme si myslely, že jedeme ke známému na chatu. Ale asi tak v půlce cesty panička někam odobčila. Ano, ano opravdu jsme jely na závody. Dorazily jsme do Skochovic u Vraného nad Vltavou.
Byly tam připravené 3 parkury! To jsme zatím na žádných závodech neviděly. Po chvíli vzala panička Angie na parkur. Bylo to ale jiné, než na normálních závodech. Na parkuru se čekala fronta, nebyla tam čísla, nebyl tam rozhodčí, každý si tam běhal co chtěl.. byl to jen trénink.

V pátek odpoledne to začalo.
Nejdřív bylo slavnostní zahájení, to nám došlo, že to nebudou ledajaké závody. Kromě toho, že tam bylo spoustu závodícícíh psů, víc než normálně, tak hodně jich bylo i z cizích zemí.
Po zahájení se šlo už běhat. Udělaly jsme paničce radost. Dixi se umístila v agility družstev na 33. místě a Angie v jumpingu dvojic na 29. místě, obojí to bylo v konkurenci 88 závodících psů v kategorii S. Ale to bylo asi tak naše nejlepší umístění, ne vždy jsme za to mohly my. I panička by měla občas trénovat - mozek. Některé z parkurů totiž dočista zapomněla. Na její obhajobu tedy, nejdřív si prohlídla jeden parkur, pak druhý. V průběhu dne jsme pak běžely první parkur a třeba až za 4 hodiny ten druhý.

Z pátka na sobotu jsme jely spát domů.
A v sobotu ráno jsme opět dorazily na místo. Tentokrát už se běhalo hned od rána.
Odpoledne za námi přijel i páníček, z toho jsme měly radost. Tak jsme ho patřičně přivítaly a šly zase odpočívat do boudiček. Už to bylo ale nějak podezřele dlouho. Takhle dlouho jsme nečekaly, že to bude. No, jo. On vlastně byl společenský večer a vyhlašování výsledků za pátek a sobotu, to jsme opravdu mohly odpočívat a nabírat síly na neděli.

Protože se panička s páčníčkem rozseděli, spát se šlo až celkem pozdě (nebo spíš brzo ráno?), a tak nemělo moc cenu jezdit domů. Spali jsme všchni ve stanu u parkuru.
V neděli nás čekaly ještě další dva běhy. Teda jak kterou. Angie běžela oba dva běhy, Dixi jen jeden. Obě jsme jako první běh v neděli běžely zkoušku SA1 (a i tahle zkouška byla s mezinárodní konkurencí) a obě jsme jí zaběhly na výborně. Takže pančka měla snad radost, i když už to nebylo to pravé ořechové, protože jsme byly obě celkem unavené.
Pak už se běhalo jen finále národů a plemen.To jsme neběžely, protože jsme se nekvalifikovaly. Ale dobře, že tak. Kdybyste tam byli a viděli to napětí a nervy při bězích národů! Naše panička jen seděla a pozorovala, ale i tak měla uplně stažený žaludek. Zároveň ale super atmosféru, když si jednotlivé národy fandily. Letos Česká republika byla na 2. místě, za Ruskem. Loni však prý si naši vyběhali 1. místo.
A jak do dopane příští rok ve Svýcarsku? A budeme také u toho?
Poslední běh bylo finále plemen, kam se málem kvalifikovala Angie. Ale ani Angie ani panička na to letos nebyly připravené. Tento poslední běh byl pro nás až skoro oddechový. Ale kdyby se nás to týkalo (nebo třeba jedné z nás, protože Angie opravdu málem byla v kole) tak to určitě tak v klídku nebude.

Byl to hezký, zároveň i dost náročný víkend, se super lidma a hafanama.

Dixi - páteční jumping http://www.youtube.com/watch?v=sG9XylgGJbg

Angie - pátečni jumping http://www.youtube.com/watch?v=4Zn1PFfKlo0

30. 5. 2011
Super trénink v Kyjích u Renči

Panička nás tentokrát vzala obě a vyrazilo se na trénink do Kyjí.
Po cestě panička ještě vyzvedla Terku z Rozárkou. Před tréninkem jsme se šly projít a hlavně vyvenčit. Dixině se moc nechtělo. Ale já jen viděla vodu, bylo mi hej. A taky jsem viděla ten Dixiny pohled "už zase, zase bude lítat do vody a z vody a bude magořit a cákat na mě". Takže bylo jasné, že Dixince se moc nebude chtít běhat, ani se jí nedivím. Bylo celkem vedro, já se shladila ve vodě, ale Dixina ne.

Na začátku tréninku, kdy jsme tam ještě nebyli všichni, jsme dělali jen slalom, protože jsme ho měli daný ve stínu.
Celý trénink byl takový "úsporný", měli jsme vyndaných jen pár překážek. Ale zato jsme si na nich perfektně zatrénovali!

Dixina neběhala celou dobu a všechno, co jsem běhala já.
Renata nám vymyslela krátké a rychlé sekvence, to bylo fajn. A páníčkům vymyslela co kde jak budou dělat. To byl kámen úrazu :-) Já běhala překážky, které znám - skočky, tunely, slalom a houpačku. Ale panička se tam chvílema motala jako nudle v bandě. Evidentně jsme tohle ještě nikdy nedělaly a to paničce včera dělalo větší problém než mě. Vždy jsme to, po Renči radách, daly dohromady a slušně to zaběhly. Panička měla fakt radost. Teda ne, že by měla radost z toho, že jí to nejde. Naopak, měla radost, že mě to tak šlo, i když jí moc ne. To jsem ráda, že jsem jí udělala radost.

Dixina, který původě vypadala, že nebude vůbec běhat, byla převážně v boudičce. Ale když na ní panička viděla, že by ráda běžela, vzala jí a běžela s ní. Dixince to také celkem šlo. Umí běhat i lépe, to jo. Ale šlo jí to.
 

24. - 26. 5. 2011
Výlet do Špindlerova Mlýna

V úterý se u nás doma začalo něco dít. To jsme ani jedna moc nechápaly, protože tuhle dobu na žádné závody nejezdíme. Pak jsme ale zjistily, že si panička s páníčkem balí víc věcí než jen na závody, víc věcí sbalili i pro nás.
Cesta byla v pohodě, netrvala nijak dlouho a my měly v autě udělaný stín, takže nám nebylo vedro a celou dobu jsme spaly.
Panička zastavila u krásného hotelu a vzala nás ven z auta, zatím co páníček šel omrknout situaci. Na recepci paničce řekli, že psi můžou chodit všude kromě wellness a dětského koutku. Ostatně ani nevím, co bysme tam jako měly dělat:-) I když ségře Angie by se ve welless možná líbilo. Páníčci dostali klíče od pokeje, vstupní kartu do hotelu a kartičku na snídaně a večeře. Pak se šel hledat náš pokoj.
Poté, co panička s páníčkem hodili věci do pokeje, vzali nám pamlsky a vodítka, vyrazili jsme hned ven. Nejdřív jsme se šli podívat přímo do turistického centra ve Špindlu, protože prý tam páníčci v létě ještě nebyli. Ale pak začala zábava, šli jsme podle Labe a podle lesa, nejdřív jsme potkávali hodně lidí, ale čím jsme byli dál, tím míň lidí tam bylo. Pak jsme se zatavili v občerstvení. Když pomineme to, že páníčci si dávali jídlo a my nic, tak to tam bylo dobré, proběhly jsme se za veverkami a byly jsme se podívat na Kamerunské kozy, které byly hned vedle občersrtvení ve výběhu.
Nakonec jsme byli u Labské vodní nádrže. Magůrek Angie pořád lítala do vody a z vody za kamenama, piškotama a hračkama. Což není nic divného, ale ta voda byla ták ledová, že to opravdu nechápu, co se jí na tom líbilo. Já si mezi tím prozkoumala okolí, vyválela se ve smradu a našla si příjemné místečko odkud jsem to pozorovala.
Večer už byl celkem obyčejný. Večeře, chvíli posezení a spát.

Ve středu ráno jsme šli na prochajdu jen v okolí hotelu a pak páníčci vyrazili na wellness.
V době oběda ale už byli zase zpět a vyrazili jsem ven. Většinu času jsme strávili u Labské nádrže. Angie byla zase ve svém živlu, ale voda byla snad studenější než den předtím. Ale protože jsem se vyválela ještě vě větším smradu než včera a byla jsem celá opatlaná, tak jsem byla nucená taky do vody.
K večeru jsme se vrátili k hotelu a ještě jsme šli všichni na procházku nad hotel. Bylo to pocestě, ve stínu.
No, a pak se opět šlo na večeři a spát.

Celý víkend jsme si parádně užily a podle paničky a páníčkovo pohledů, slov a pocitů si to oni užívali asi jěště víc než my dvě :-)
 

6. - 8. 5.
Panička začala balit věci a balila i nějaká vodítka, granule a hračky. Mezi tím i stan a spacák, pak naštěstí vzala jen Angie a mě nechala doma. Ještě že tak,  v noci je zima a vlhko a spát ve stanu? Fůůůj.
Takže já jsem si užívala doma volný víkend s páníčkem a Angie jela s paničkou pryč.

Kam to asi jely? Co tam dělají?
Všechno mi to pak Angie po příjezdu domů vyprávěla. Nejdřív vyzvedly kámošku Šárku s Bellou a pak vyrazily směr Brno. Ale nedojely až tam. Byly cca 15km od Brna v Čebíně. Původně měly spát ve stanu, který si i postavily, ale nakone spaly v pokojíčku. Takže to jsem teoretiky i mohla jet, když se spalo na posteli a v teple :-) První večer se jen seznamovaly a instruktorka - Jana Kořínková jim říkala nějaké všeobené informace a také informace o jejich metodice výcviku.
V sobotu už začaly naostro. Nejdřív si vyzkoušely techniku skoku. To prý Angie bavilo, protože se s paničkou přetahovala a to skoro bez nějaké předchozí námahy. Poté jim Jana postavila převážně tunely, na kterých si zkoušely vedení dle jejich metodiky. Angie z toho byla nějaká zmatená, najednou nějak moc nechápala co se po ní vlastně chce. Pak byla chvíli pauza na oběd a jak říkala Angie, dost krátká na odpočinek. Takže odpoledne jí to moc neběhalo, protože byla celkem unavená. Kdo by taky nebyl? Cizí prostředí, cizí lidi a psi, vstávání ráno a hned trénování a ještě do toho ty zajímavý věci - zajíci, koně, slepice a dokonce i srnky těsně za plotem areálu. Takže v sobotu večer Angie doslova odpadla. Tím nabrala síly na neděli, kdy se zase trénovalo. Panička z ní měla v neděli dopoledne radost, to říkala i páníčkovi pak doma.

Po nedělním tréninku a obědě zase všechny ty věci nosily holky do auta a nabraly směr domů. Panička hodila domů Šárku s Bellou a přijela s Angie za námi  s páníčkem na hřiště. Musela jsem je pořádně přivítat! Nechtěla jsem si to připustit, ale přeci jen se mi po nich stýskalo.
Na paničce i Angie bylo vidět, že jsou unavené, tak jsme se tam moc dlouho nezdržovali a všichni jsme jeli domů.

 

16. 4. 2011
Dnes jsem byla na svých druhých oficiálních závodech agility. Nevím, nevím kdo se měl líp. Dixinka mezi tím byla doma v klidu s páníčkem.

První běh jsem se moc nepředvedla, sice jsem se snažila a běžela jsem rychle, ale pořád mi přišlo, že slalom má jen 10 tyček místo 12ti. Takže jsem to musela opravit, opravila. Ale podle paničky zase špatně, když mě se chtělo dělat jen těch 10 tyček :-) Takže mě panička nechala diskvalifikovat, když mě vzala o překážku zpět a znovu do slalomu.

Druhý běh jsem se musela víc snažit!
Takže už jsem běžela o něco pomaleji, ale zato čistě. Takže jsem si složila svoují první SA1 na V a zároveň se umístila na 3. místě. Dostala jsem za to balíček pamlsků, takže se to vyplatilo :-)

(nafotila Kačka Skálková)

Po závodech jsme vyzvedly s paničkou Dixinku (páníček s námi jet nechtěl) a vyrazily jsme na prochajdu s Rifem. Ale nebyl tam jen Rif, přijela i jeho ségra Eibynka a náš známý Dar. Byli jsme 2,5hodiny na procházce v Klánovickém lese. A bylo to mooooc príma. Lítali jsme, hráli si, byla jsem v potoce a nakonec jsem ještě aportovala lítací talíř. Ten byl Rifa, takže poněkud větší, ale to mi vůbec nevadilo.

Z procházky jsme se ještě jely podívat na závody, to už samy s paničkou. Zrovna tam běhala Monika - naše trénérka. Fandily jsme jim, ale asi málo :-(

Když jsme dorazily domů, nemyslely jsme s Dixinkou na nic jiného než na to, jak se natáhneme do postele.

 

31. 3. - 3. 4. 2011
Arion Cup
Ve čtvrtek nás panička probudila s tím, že jedeme na závody. Ale co to, vždyť není víkend? Následující dny jsme pochopily, panička nás vzala na čtyřdenní závody!
Závodila teda jen Dixinka, protože já jsem prej ještě moc malá a nemůžu.

Byly jsme jen kousíček - v Letňanech na výstavišti, kde probíhal zrovna veletrh.

Dixinka byla celkem šikovná, aby taky ne, když si vyběhala 1. místo v součtu jumpingů a agilit za pátek a sobotu.. a světe div se, dokonce i 1. místo v součtu všech zkoušek SA1 za všechny čtyři dny.

Ale kromě toho, jsme tam nasbíraly spoustu zkušeností a viděly spoustu zajímavých věcí!
Celé 4 dny tam probíhala výstava morčat, okolo těch jsme chodily minimálně čtyřikrát každý den, takže ty už nás vůbec nezajímaly. Ale kromě morčat jsme tam viděly pumu (normálně si tam chodila po areálu na kšírách, asi si myslela, že je taky pejsek), mini prasátko, kterého se teda Dixi trochu bála (nebo spíš nevěděla co to je), ale mě vělice zajímalo. Škoda jen, že bylo zavřené v kleci, že jsem si s ním nemohla hrát :-) A poslední den tam byl i psoun na kšírkách.

Panička nás v průběhu všech dní moc chválila, také jsme se velice snažily, abysme paničce ještě nepřidělávaly starosti.

 

26. 3. 2011
Panička s páníčkem ráno vstávali poderžele brzo, brzo na to že byl víkend.
Páníček šel s Dixinkou na hřiště, kde probíhala brigáda - příprava na sezónu. Já byla s paničkou ještě chvíli doma a pak jsme také vyrazily. Ale ne na hřiště, vyrazily jsme směr intenzivka s Irenou Kochovou.

Dorazily jsme na místo. Irena se všem představila a řekla pár slov než se začalo trénovat. 
Já jsem z toho dvakrát moc nadšená nebyla, ale panička měla celkem radost, tak jsem jí to přece nemohla kazit :-)

Tak jsem zvědavá, jestli panička bude mít i takhle fajn náladu v létě, když budeme u Irči na táboře.

 

22. 3. 2011
Jsme modelky!

Dneska ráno nás panička vytáhla ven. Opět s Rozárkou a dokonce i s Darem. Panička vedla rozhovor s paničkou od Dara. A odpoledne jsme se vydaly k Darovi na návštěvu. Jely jsme autem. Jenže to nebyla obyčená návštěva. A my pochopily, proč jsme jely autem. Já sice jsem dámička, ale Angie, to je takovej prasák, jak vidí louži nebo potok, tak se tam hned ráchá. 
Na návštěvě na nás paničky navlíkaly obojky a pak jsme musely pózovat. Dar byl spokojený, že se to netýkalo jeho. 
Vyzkoušely jsme si spoustu oboječků a i pár vodítek k nim :-) No, a panička od Dara nás při tom všem pózování fotila. Po každé zkoušce obojku a jeho řádném nafocení nás panička chválila a mohly jsme se proběhnout s Darem.

Nakonec jsme se dozvěděly, že prý z nás budou modelky! Nebylo to obyčejné focení, ale focení právě těch obojků. Protože Lenka, to je ta panička od Darouška ,má obchůdek s věcma pro psy a nyní bude mit i internetový obchod. Takže ty obojky na nás nafotila a na stránkách to pak uvěřejní.

Po celém tom focení jsme měly volno. Nejdřív jsme se honily a hrály si, já se válela po trávě, zatím co Angie na zahradě našla Darovou hračku, tak jí přinesla. Taktrochu jsme si jí přvilastnily a hrály si sní. Jenže mě už to pak moc nebavilo, tak si hrála Angie s Darem. Darčibald Angie provokoval, aby ho honila, ale spratek Angie ne-e. Ta si raději počkala a hračku mu ukradla :-)

 

12. 3. 2011
Včera jsem byla u pana doktora. Angie tam byla také, ale moc mě nepodpořila, naopak se také bála, a to jí ani nic nedělal. Mě se pan doktor podíval na ocásek a vyndal mi stehy.

Ráno jsem musela vstávat, protožeč pan doktor včera řekl, že jsem OK, tak jsem jela na závody. Udělala jsem paničce velikou radost a vůbec nelitovala, že jsme tam jeli. První zkoušku jsem zaběhla čistě na výborně s postupovou rychlostí 3,13 m/s  a panička měla radost, protože tam byl slalom. Celkem jsem se snažila, taky to bylo znát. Druhý běh se paničce zdál pomalejší, ale páníček hned koukl na listinu výsledků a vyčetl tam, že jsem běžela uplně stejně rychle. Takže druhá zkouška také byla na výborně.

A jak se to promítlo ve výsledkách?
První běh jsem vyhrála! Byla jsem 1. ze 14 psů. Druhý běh jsem byla 2. ze 14 psů. A v součtu mi to hodilo 1. místo!

Video je zde:  http://www.youtube.com/watch?v=xEGZF1C-Hss

 

1. 3. 2011
Dixinka dnes přijela od pana doktora a celá divně smrděla - dezinfekcí. Až pak jsem si všimla, že má oholený a zalepený ocásek. Chudinka, snad jí to moc nebolí. Ale zase už tam nebude mít tu ošklivou bouli s hnisem.
Sice se teď musím celkem držet, ale teď na ní přeci musím být hodná!
Říkala, že ve čtvrtek pojede zase k panu doktorovi, jen se mu ukázat, jak se jí to hojí. A v pátek za týden jí prý vyndají stehy, takže pár ní potom už sní zase bude sranda jako před tím a budeme se zase honit a hrát si

28. 2. 2011
Dixi zůstala doma s páníčkem a lenošili spolu. Zatím co, já jsem jela s paničkou na obedience.
Nebylo to nic extra, všechno, co jsme tam dělali jsem uměla. A panička říkala, že to není nic extra pro nás. 

27. 2. 2011
Dneska odpoledne jsem byly na tréninku. 
Monča - trenérka šetřila paničku, tak nás rozdělila do dvou hodin. Nejdřív jsem běhala já, protože jsem starší a na další hodině ségra Angie. Docela jsem se nažila a celkem se mi i vedlo, soudím podle rakcí paničky a také podle toho, že nešetřila pamlsky :-) Se všemi ostatními hafany na hodině jsme trénovali slalom. Z toho jsem nebyla moc nadšená, ale šlo jen o 4 tyčky a pokaždý, když jsem prošla ty 4 tyčky, tak jsem dostala dobrůtky, takže to celkem ušlo.
I když jsem neběhala naplno, myslela jsem si, že celkem rychle. Ale Angie na hodině po mě, předvedla že ne. Je to soutěživá mrška a tak musela být alespoň v něčem lepší - v rychlosti.
Jinak nám to totiž šlo oběma skoro stejně. Já jsem byla o něco pomalejší, ale zase přesnější a ovladatelnější. Angie ta byla rychlá, ale zase kuli tomu dělala zbytečně dlouhé oblouky.
No, ale hlavní je, že s námi byla panička spokojená, ne?

Video je zde: http://www.youtube.com/watch?v=va8ZpadCgOY

 

25. 2. 2011
Dneska jsme byly s paničou ráno venku. A nejen s ní, ale byli s námi ještě Rozárka, Cairo a Dar. Byla sranda, tak jsme byli venku skoro 2 hodiny, i když byla celkem kosa.

Taky jsme dělaly různé blbosti.. 
Já jsem obíhala stromy, zato Dixinka ta se vyhřívala na sluníčku 

Panička s námi v parku i cvičila. To byla také zábava! Hlavně to bylo za mlsky, takže príma.
Koukejte, jak může v našem podání vypadat jeden stejný cvik :-)

Rozárka z toho byla trochu zmatená a začala si myslet, jestli náhodou nejsme veverky. Ale pak jí tozačalo zajímat, co že to děláme a proč.. až si to nakonec taky zkusila.

Celá procházka stála za to, potkaly jsme se i s Bártem (bernardýnem). Já jsem zrovna byla neuvěřitelně zaměstnaná hračkou, ale Dixinka za ním běžela a chtěla si sním hrát. Když on, flegmouš, jen stál. Takže s ním moc srandy nebylo.

Nakonec jsme v parku hned pod sídlištěm ještě viděly zajíce, tak jsme se proběhly kousek za ním.

 

13. 2. 2011
Cože, už zase vstávat?! Vždyť na závodech jsme byly včera.
No, jo.. Jedeme na trénink.

Monika se činila a nezůstala paničce nic dlužná, za to, že nás dva dny po sobě takhle ráno vzbuila. Byly jsme na tréninku samotní eS, ostatní byli eL. A ještě nám Monča postavila opravdický závodní parkur, který měl 23 překážek, ale byl celkem běhavý. To se paničce pomslitla :-) Protže jen panička doběhla s jednou, hned běžela s druhou.

Ale šlo nám to, celkem i paničce. Běhaly jsme, i když Angie pomaleji, ale zase přesněji.

Hmmm, panička říkala něco jako "Angie bude pracovat na rychlosti a Dixi zase na slalomu a zónách na kladině" to jako vůbec nechápeme proč, my jsme se svými výkony spokojené.

 

12. 2. 2011
Další sobota, kdy nás panička nenechala se ani vyspat. Ráno nás probidila a zase jsme někam jely, ale tak v autě jsme se dospaly :-)
Na místě jsme zjistily, že to asi bude celkem sranda. Byly jsme ve Svojeticích na ranči, kde to bylo hezké. A těch koní, co tam bylo. To byste koukali. Jen teda ráno byla ještě pěkná zima a foukal vítr. 
Když nás pustili do haly, bylo už vše fajn, připravoval se povrch a parkur. My si hrály, sice na vodítkách, protože nás panička nechtěla pustit, abysme prý neotravovaly ostatní.
Pak nás panička na chvíli zavřela do boudičky, kde jsme měly teplo.

"Dixi, tak pojď" říkala mi panička. Měla jsem radost. Panička tááák voněla pamlskama. A za chvíli už jsem šla na věc. 

První běh se mi líbil, tak jako se mi vždy většinou líbí víc ten první běh. Jenže v tomhle ještě nebyl slalom, takže jsem běžela jak o závod. Bylo to fajn, bavilo mě to. A panička ze mě měla pak velkou radost.

Druhý běh už byl horší. Byl tam slalom a ještě panička dělala něco, co já neumím, tak jsem hned nevěděla jak se s tím poprat. Ale zvládla jsem to!

Protože jsem běžela jako poslední, tak pak šla ven z boudičky i ségra Angie a zase jsme si spolu hrály než se začali shromažďovat lidi na vyhlášení. Pak už následovala jen cesta domů. 

 

3. 2. 2011
Panička se domluvila se s Šárkou a Belou (BOC) a vyrazili jsme si zatrénovat do haly na Pandě.

Celé nám to trochu zkomplikovala cesta, nějak dlouho jsme jezdili po Praze. Ale nakonec jsme zdárně dorazili do cíle. Hala celkem fajn, hlavně že tam bylo sucho, takže já dámička Dixinka jsem mohla být v klidu. Horší byl tedy led, který se nacházel pod drzenou gumou, takže to na některých místech poměrně dost klouzalo.
Chvíli jsem přemýšlela, jak se bude chovat Angie, protože si mi na haly vždy stěžuje, protože se v nich bojí. Ale než jsem se stihla sama rozkoukat, tak Angie už běhala a ani jí hala moc nevadila.

Dokonce i slalom jsem prošla celkem rychle a bez chyby. Angie byla lepší v začátku tréninku. Pak už koukala kde co lítá, zkoušela, jestli guma náhodou není jedlá a tak celkově už se tolik nesoustředila.

 

15., 16. 1. 2011
Měly jsme poměrně náročný víkend. 

Jak v sobotu, tak v neděli jsme si dopoledne zatrénovali agility. (Přesněji řešeno Angie trénovala a Dixina se zhnuseně koukala a proklínala paničku, že musí být venku v mokru).
V sobotu jsme pak vyrazili na prochajdu do Branýsa. Bylo to fajn, sešlo se nás tam 7 pejsků. Vyrazili jsme na procházku podle Labe. Takže toho jsem musela hned využit k první letošní koupeli a vzala jsem to hned několikrát - i za Dixi, která chodila jen po cestičkách.  A největší zábava bylo vyběhnout z vody a letět na pole, takže ze mě během chviličky byla blátivá koule, ale vůbec mi to nevadilo :-)
Dixina si procházku moc neužívala.. Všude kaluže, mokro, bahno. Takže Dixinka většinu procházky šlapala po cestě a její největší starostí bylo vyhýbat se kalužím. Kdyby se tolik neštítila toho bláta, bylo by to snažší.

za fotky děkujeme Jirkovi - páníčkovi od Rifa
více fotek na http://jirka-marki-rif.rajce.idnes.cz/Brandyska_bahna/

V neděli mě panička zase dopoledne vzala něco si  potrénovat. Šlo nám to, oběma.

Odpoledne jsme vyrazili na procházku do Klánovického lesa, místo tréniku. Tam se nás sešlo 15 psů (jestli jsem to správně napočítala, na žádného psího kámošem jsem snad nezapoměla). Paničky a páníčci si alespoň v klidu popovídali o závodech, které nás čekají a dalších věcech, mezi tím co my jsme si hráli.

 

23. 12. 2010
uskutečnění akce "Vánoční dárek"

Moc děkujeme všem, kdo se do této akce zapojili!! Listina se jmény byla předána do útulků i s vybranými věcmi.

Jen panička teda nečekala, že s útulky bude tak těžká domluva, jaká nakonec byla.

Ale hlavně, že se vše dostalo k hafanům, kteří to potřebují.

 

12. 12. 2010
To se neodmítá!

Po tom co jsme dorazili domů z tréninku v Klánovicích, kde s námi byl i páníček, paničce přišla SMSka od Monči Šaling, takže se zase oblíkla, sbalila věci a jely jsme trénovat na Kladno. 
Po cestě jsme teda přemýšlely, jeslti vůbec budeme dneska běhat, když už jsme na jednom tréninku byly. Ale pak jsme se domluvily, že uděláme paničce radost - budeme běhat.

Video je tady: http://www.youtube.com/watch?v=Q0fIDjKEVb0&feature=feedu

 

5. 12. 2010
Panička si zase něco vymyslela.
A dneska jsme začaly trénovat sbíhané zóny. Nebo začaly trénovat? Hlavně to musíme vyzkoušet, jestli nám to půjde nebo ne.

 

20. 11. 2010
Panička, páníček a i Angie se mnou vyrazili na moje první oficiální závody!

Panička byla před prvním během strašně nervózní. Vůbec nechápu proč, když to bylo v hale, kde bylo teplo a sucho. Byla jsem celý den hodná. Dokonce i spratek Angie, byla hodná, uplně jako kdyby nám jí po cestě vyměnili.

Před prohlídkou prvního běhu, pořadatelé vyhlásili měření psů. Moc nás tam ale nešlo, jak jsem později zjistila, měření je jen pro pejsky, kteří jsou na svých  prvních závodech. Tak jsem se musela nechat změřit, aby se vědělo do které velikostní kategorie patřím. Při měření mi bylo něco divné. Jak to ten pan rozhodčí mluví? Vždyť mu moc nerozumím. Byl totiž z Holandska, ale mluvil angilicky, takže to bylo OK, panička se s ním dorozuměla, dokonce i já jsem pár slovíček znala :-)

Prý jsem krááásně běhala. Takže ze mě měla panička velikánskou radost. Na svých prvních oficiálních závodech jsem si vyběhla SA1 zkoušku na Výborně. A v součtu agility a jumpingu jsem si také nevedla špatně, umístila jsem se na 12. místě z 36 závodníků. Což je dle mě úspěch.

Video z závodů i s nákresy parkurů je zde: http://www.youtube.com/watch?v=UI219yDUf_w

 

17. 11. 2010
Dnes jsme měly fajn domácí trénink agility. Ještě také s Terkou a Rozárkou.

Dixinka teda neběhala, vůbec se jí nechtělo a ještě to mokro. Zato mě to nevadilo a snažila jsem se. Ještě aby ne, když jsem na to dostávala salámek :-)
 

30., 31. 10. 2010
Víkend strávený na závodech.
Z dobrých zdrojů víme, že jsme paničce dělaly radost, velikou. A ještě k tomu parádně vyšlo počasí. 
Takže teď nás čeká klidné pondělí.

 

25. 10. 2010
Opět jsme byly trénovat v Hloubětíně. Tentokrát mě panička nechala v klidu doma a vzala s sebou jen Angie. Ráno mi nebylo dobře, zvracela jsem a odpoledne jsem ještě nebyla ve své kůži.

Angie prý trénovala převážně slalom. Ještě, že jsem byla doma:-)

 

11. 10. 2010
Byly jsme si vyzkoušet agility v Hloubětíně.

 

1. 10. 2010
Začali jsme cvičit na míči.
Proč? Je rozhodnuto, že na jaře půjdeme zkusit oficiální závody agility. Také už venku začíná být tak různě. A vzhledem k tomu, že ségra Dixinka nemá moc ráda mokro, tak aby měla nějakou jinou aktivitu a mě to celkem baví. Hlavně že za to dostáváme pamlsky.